Leden 2013


Před tou chatou umrzla kdysi žena..

1. ledna 2013 v 22:03 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ahoj adminové, i já mám pro Vás jeden příběh. Podotýkám, že nejsem konzumentka drog, opiátů a alkoholu jen zřídkakdy a vymýšlet si taky nepotřebuju. Sestřenice má známého v Krušných horách, který tam zdědil chalupu. Jednou v zimě tam vyrazil s rodinou na lyžovačku a večer, když zatopil v krbu a seděl v obýváku, uviděl za oknem ženu, která se dívala dovnitř a snad i klepala na okno (chata má okna dva metry nad zemí), v tu chvíli mu to nedošlo a tak šel k oknu, zeptat se, co potřebuje, než k němu došel, zmizela. Takto se to stalo ještě několikrát. Přišlo mu to "zvláštní", myslel si, že si z něj jenom někdo dělá legraci, jednou se o tom zmínil před sousedy a ti mu řekli, že před tou chatou kdysi umrzla žena. Pak zavolal odborníka přes "duchovno" a ten ducha ženy převedl na druhý břeh. Od té doby je v chatě klid. Zažil jste někdy někdo něco podobného?"


Znáte hrad Lemberk?

1. ledna 2013 v 22:01 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Určitě někteří z vás znáte hrad a zámek Lemberk, prý je to dost strašidelné místo, tak jsem se tam vypravil. Hrad na mě působil příjemně, než jsme došli do bajkového sálu, největšího na hradě, s krásným kazetovým stropem, začal jsem se tam cítit divně, jako kdyby se stěny přibližovaly a strop mě tlačil k zemi. Začal jsem se otáčet kolem dokola a zdálo se mi, jako kdyby postavy na obrazech sledovaly, co dělám. Úplně se mi udělalo slabo a bušilo mi srdce, možná to bylo tím létem, ale později jsem se dočetl, že hrad často sloužil jako nemocnice a zrovna v tomhle sálu skladovali umírající vojáky a jejich těla. Možná je to místo pořád prosycené smrtí, naštěstí hned pod hradem je tzv. Zdislavina studánka, která působí přesně naopak."


Objevily se na fotografii orby?

1. ledna 2013 v 22:00 | Kie*
Od fanouška: Fotka nahoře s orby. Hned druhý den stejné místo, ale už bez orbů. Co si o tom myslíte? Napravo je kamenný kříž, je to cesta na Svatý Kopeček.


Byt po osobě, která v něm zemřela..

1. ledna 2013 v 22:00 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Tak i já jsem se rozhodla Vám napsat. To co Vám píšu, se opravdu stalo, nic z toho není vymyšlené, jsem maminka od dětí a nemám potřebu si něco vymýšlet a hlavně na to nemám opravdu ani čas. Je to cca 13 let zpátky, rozváděli se nám rodiče, my zůstali u maminky a stěhovali jsme se do stejně velkého bytu, ale na druhém konci města. Ze začátku se nám všem v bytě líbilo, dokud se nezačali dít opravdu divné věci. Jednou, bylo to před Vánoci, jela maminka na vánoční nákupy a v bytě se děly opravdu ošklivé věci, nikdy na to já, ani sestra nezapomeneme, bydleli jsme v panelovém domě v 7. patře a když na nás někdo zvonil, pokaždé jsme vylezli z okna a před tím, jsme odtáhli záclonu na jeden konec okna, abychom okno mohli otevřít a nikdy jsme tu záclonu nenarovnali tak, jak byla a často jsme za to dostali vynadáno, ale proč o tom píšu... Bylo asi kolem 17 hodiny a někdo zvonil, seděli jsme se sestrou v obýváku a sledovali jsem televizi, když někdo zazvonil, záclona byla odhrnutá, koukla jsem se z okna, ale dole nikdo. Odešla jsem tedy z pokoje s tím, že chtěl asi někdo otevřít a zvonil, když najednou se záclona sama od sebe a to přísahám začala narovnávat! Byla jsem v šoku, utíkala jsem do obýváku, ale ségře jsem nic neřekla,jelikož byla ještě malá. Ve vedlejším pokoji jsme měli ten den psa, kterého na 2 dny maminka hlídala bratrovi a ten začal v tu chvíli zničeho nic výt. Dveře do obýváku, které byly přivřené, se otevřeli, pes začal ještě více štěkat a na obývací stěně, kde byly kytky, se začaly listy těch kytek hýbat, jakoby někdo kolem prošel. Vypnula se televize a varná konev v kuchyni se zapnula. Pejsek se dokonce začal schovávat pod sedačku. V tu ránu jsem dostala šílený strach a zavolal jsem v tu dobu ještě z pevné linky mámě, ať přijede okamžitě domů, že máme hroznej strach a popsala jí, co se děje. Máma byla do 10ti minut doma. Tou dobou nám i ze zdi spadl jeden z obrazů za sedačku, nikdo nevěděl proč, ale moje máma v nadpřirozeno též věří, takže si myslela, že v bytě prostě straší. V bytě jsme bydleli cca asi další 3 roky a opravdu jsme si zvykli na to, že se nám běžně vypíná TV, nebo se zapne konev atd., ségra dokonce říkala,že v pokojíčku v noci viděla u postele stát nějakou starou paní. Když jsme se odstěhovali a s odstupem času na tyhle věci vzpomínali, tak nám máma řekla, že ten byt jsme měli pouze pronajmutý od syna paní, která tam zemřela..."


Příhoda ze starého statku

1. ledna 2013 v 21:58 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Tato příhoda se stala na starém statku ve středních Čechách, kde bydlela má babička s dědečkem. Byla právě zima, někdy v půli prosince. Teta, strejda, já a babička jsme seděli v kuchyni, užívali si tepla domova při šálku čaje a povídali si. V tom tetin pes náhle vyskočil a začal zuřivě štěkat směrem k oknu. Záhy se ozvalo zřetelné zaťukání na sklo. A vzápětí zase další. Strejda teda přistoupil k záclonám, doposud zataženým, odhrnul je a vykoukl ven. Nikde nikdo nebyl. Přešel tedy ke dveřím a vykoukl i z nich, aby zkontroloval, zdali se snad na dvorku nachází někdo nečekaný. Opravdu tam nikdo nebyl. A navíc v napadaném sněhu nebyla jediná stopa. Kdo jen mohl být zvláštní návštěvník, který 2x bouchal na okno a pes na něj zuřivě štěkal?"


Skupinová halucinace, nebo přízrak?

1. ledna 2013 v 21:57 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Dobrý den, chci se s vámi podělit o jeden příběh, který se stal mě a mým dvěma sourozencům, když jsme byli ještě malé děti. Byl to normální večer a my jsme šli spát, v pokoji byla velká tma - větší než obvykle. Když jsem se tam tak dívala, uviděla jsem něco jako obrys postavy a hned jsem to řekla svým sourozencům, že tam někdo stojí. Oba se tam (dost pochybovačně) podívali, a pak to také uviděli, tu postavu. Nebylo jí vidět do obličeje ani na oblečení - byla celá černá jako stín. Pak řekl brácha, že ten "divnej chlap" má ruce v bok a já se tam hned podívala pozorněji... opravdu měl ruce v bok. Pak se předklonil a všichni jsme to viděli - nemohl to být nějaký přelud, když jsme všichni viděli to samé. Pak se to zase pohnulo a všichni jsme začali ječet: Mami, tady někdo je! Mamka rychle přiběhla do našeho pokoje a rozsvítila... postava zmizela. Když zhasla a odešla, už se to tam neobjevilo, ale stávaly se tam velmi divné věci. Krátce na to jsme se přestěhovali do nového bytu a už jsme nikdy nic takového neuviděli.. Dodnes pro to nemám logické vysvětlení."


Duch z nemocnice?

1. ledna 2013 v 21:56 | Kie*
Tato fotka z nemocnice zaznamenává ducha.


Byl to snad nějaký posel z nebe?

1. ledna 2013 v 21:55 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Stalo se to nedávno, asi před 2 týdny. Šel jsem do pekárny koupit pečivo. Bylo brzy ráno, ještě byla tma. Pekárna je kousek od našeho paneláku, asi 3 min cesty. V pekárně jsem normálně nakoupil, ale když jsem se vracel, tak se to stalo. Po cestě zpět jsem potkal divnou starou paní. Nikdy jsem jí neviděl. Řekla mi: "Ahoj Davide, když tě po dlouhé době vidím, budu od tebe pozdravovat Janičku." Absolutně jsem to nepochopil, myslel jsem si, že si mě jen spletla, jen jsem ji pozdravil a řekl dobře. Pak jsem si uvědomil, že přesně ten den to byly 2 roky, co nás opustila naše milovaná babička.. Janička.. Co si o tom myslíte? Byl to nějaký posel z nebe?"


Ten zvonek se vypnul, když vlastně neměl..

1. ledna 2013 v 21:54 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ahoj, chtěla bych vám taky poslat jeden příběh. No, byla jsem sama doma a byla jsem zrovna i nemocná. Máme doma takový zvonek, na který když venku někdo zazvoní, furt vyzvání, dokud ho tady doma nevypnu. Ležela jsem u televize a ten zvonek najednou zazvonil, tak jsem se zvedla ale on přestal zvonit. Bylo mi to divné, protože ho musí přece někdo vypnout. Když jsem se podívala z okna, tak tam ani nikdo nebyl. Tak jsem si lehla a on zase začal. Stejné to bylo ještě několikrát. Mohl by to být fór, ale většina lidí, co tu bydlí, byla ve škole, nebo v práci a nikoho jsem neviděla. Co si o tom myslíte?"


Setkali jste se někdy s hypnagogickými halucinacemi?

1. ledna 2013 v 21:52 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Před usnutím se můžeme setkat s tzv. hypnagogickými halucinacemi. Můžeme slyšet hlasy, rány, nebo vidět obrazy. Někdy je to pro lidi hodně děsivé. Zajímalo by mě, kdo z vás má s nimi zkušenosti, jak se vám projevují a co si o nich myslíte. Já s tím bohužel mám už něco zažito, nejhorší zážitek byl, když na mě něco v noci řvalo, zabiju tě."


Ty vojáčci ho hrání před..

1. ledna 2013 v 21:51 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Naše známá má syna (kdysi mu byli 3 roky). Celý den si normálně hrál ve svém pokoji, ale večer tam prostĕ spát nechtĕl. Jednou k večeru si kolem postýlky rozestavil vojáčky. Máma se ho zeptala, proč to dĕlá. On odpovĕdĕl, že ho chrání před klukem, který za nim v noci chodí a chce si s nim hrát a tahá ho za nohy. Jeho matka v období porodu hodnĕ krvácela. Čekala dvojčata a jedno dítě potratila. Teď už je starší a nic takového se mu už nedĕje."


Šumperské sanatorium

1. ledna 2013 v 21:50 | Kie*
Fotografie od fanouška: "Posílám vám koláž fotek Šumperského sanatoria. Zemřelo ze přes 5000 lidí. V letech 1996 až 2001 zde byla zaznamenána paranormální aktivita. Já a pár přátel jsme to byli prozkoumat a dodnes z toho nemám moc dobrý pocit."


Ten barák je nyní na prodej...

1. ledna 2013 v 21:47 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Konečně se s tím můžu někomu svěřit, prosím, nepište mé jméno. Je to už asi 3 roky, co se to celé odehrálo. Vše začalo tím, když jsme se přestěhovali do staršího domku po lidech, kteří se o něj už nezvládali starat. Prvních pár týdnů bylo vše v pohodě, často za námi chodili ti lidé, kterým dům patřil. Připadalo mi, že chodí za "někým" a ne jen podívat se na ten dům. Vše bylo v pořádku, dokud nás původní majitelé přestali navštěvovat... {Dění asi dva týdny po tom, co nás přestali navštěvovat} Skoro každý den jsem se probouzel ve 3 ráno. Nikdy jsem neměl k tomu žádný důvod, nepotřeboval jsem na záchod, neměl žízeň. Vždy to bylo ve 2:59, nebo ve 3:00. Pak jsem dlouho nemohl usnout, začínalo mě to dost štvát. Neřešil jsem to, nic jsem v tom neviděl. Řekl jsem to manželce, a ta to taky neřešila. Ale po pár dnech se začalo dít něco hrozného. Vždy se to dělo v noci, nikdy ne ve dne. Začalo se ozývat strašlivé bouchání z půdy, praskání schodů, někdy jsme slyšeli i to, jakoby se na půdě přesouval starý nábytek, který jsme tam odstěhovali po původních majitelích. Druhý den jsme tam šli a samozřejmě vše bylo na stejném místě. Tohle bylo skoro každou noc, bylo příšerné slyšet ty zvuky, když jste se probudili uprostřed noci. Manželka navrhla, že pár dnů budeme bydlet u jejich rodičů, tak jsme tam bydleli. Těch pár dnů bylo vše ok, takže jsme se ujistili, že nejsme blázni. Tak po těch pár dnech jsme opět nastoupili do našeho domku. Strávili jsme tam poslední noc. Ke všem těm zvukům se přidalo samozapínání televize, samo se rozsvicelo. Tu noc mi manželka tvrdila, že viděla "mlhu" v podobě obrysu nějakého velkého stvoření s jasnými rysy obličeje. Tohle byla poslední noc, co jsme tam strávili. Chtěli jsme vyhledat původní majitelé,ale nepodařilo se nám to. Nezvedali telefon a bohužel jsme nevěděli,kde bydlí. Dodnes je dům na prodej."


Hotel Lesní mlýn

1. ledna 2013 v 21:43 | Kie*
Fotografie od fanynky: "Zdravím, zde jsme byla s kamarády a slyšely jsme divné zvuky - něco jako vřískot, dupání a padání omítky v patře nad námi.

Poté, co jsme šli směrem k východu se zavřeli dveře a nešli otevřít. Nakonec jsme se přeci jen dostaly ven... Už tam nikdy nechci jít - Je to bývalý hotel Lesní mlýn, kde si z toho Hitler udělal nemocnici pro své vojáky."


Dále fotografie dodané administrátorem najité přes google:

Moje zvláštní vidiny..

1. ledna 2013 v 21:42 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Na začátek příběhu musím upozornit, že nefetuju, ani nic podobného. Občas mívám zvláštní vidiny.. Byl jsem s kamarádem v restauraci. Pil jsem kafe,alkohol nepiji. Najednou se mi udělalo divně, nevolno. Koukl jsem se na zeď a vidím tam stát přítelkyni u bazénu, má smutný výraz ve tváři.Nakonec mi to nedalo, tak jsem jí volal. Samozřejmě to nebrala. Volal jsem dál a dál. Nakonec to zvedla, ptal jsem se, co se stalo, zda je u bazénu. Odpověděla, že ano, nějak blbě skočila do vody a pohmoždila si záda. Divila se, jak tohle můžu vědět. Vše jsem jí řekl. Od té doby se mi těchto "vidin" stalo mnoho, dřív nebo později, vše vyšlo.."


Vzbudil jsem se o dva metry dále..

1. ledna 2013 v 21:39 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Často jsem utíkal z domu a vrátil se až druhý den. Jednoho večera, co jsem tedy nepřišel domů, jsme byli s kámošem venku a neměli jsme kde spát, tak jsme šli spát do vchodu. Šli jsme do mezipatří pátého patra, chvíli jsme se bavili a poté jsme šli spát. Asi po půl hodině mi kámoš řekl, že chrápu a šel do mezipatří čtvrtého patra. Chvíli jsem přemýšlel a nakonec jsem usl. Najednou cítím, že mi brní nohy a zvedají se do vzduchu. Chtěl sem křičet, ale když jsem volal o pomoc, jenom jako kdybych otvíral pusu. Nevydal jsem ze sebe ani hlásku. Chtěl jsem se podívat, co mě to drží, ale nemohl jsem otočit hlavu, měl jsem jen periferní vidění a viděl jsem, že mám nohy ve vzduchu. Najednou, jako kdybych se vzbudil. Myslel jsem si, že to byl sen, ale vzbudil jsem se o dva metry dále, kde mě to odtáhlo. Letěl jsem o poschodí dolů, kde spal kamarád, vzbudil jsem ho a lehl si k němu jako malý děcko, co má strach. Nikomu jsem to neřekl, protože by mi stejně nikdo nevěřil."


Technický zkrat? Možná..

1. ledna 2013 v 21:37 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Stalo se to před chvíli! Jsem doma sám a na počítači mám puštěný písničky. Šel jsem si dělat do kuchyně večeři, tak jsem si dal písničky nahlas. Byl jsem tam asi 10 minut, dělal jsem si jídlo a u toho poslouchal. Najednou se písničky sami začaly přepínat. Byl jsem docela v šoku, tak jsem to jen poslouchal, jak se to furt přepíná. Když jsem pak šel k sobě do pokoje, písničky přestaly hrát a počítač ukazoval písničku, která hrála, než se to všechno začalo přepínat. Moc to nechápu.."


Chlapec se zuby jako upír

1. ledna 2013 v 21:34 | Kie*
Nedávno jsem narazila na fotku 16ti letého chlapce, který má pouze dva špičáky díky čemuž vypadá jako upír. Fanoušek na facebooku mi zaslal odkaz, kde se o tom dá něco dočíst. Bohužel, stránka je psaná rumunsky, ale zde jsem vám to částečně přeložila.

"Zuby nejsou to, co bývaly.Čínský chlapec ve věku 16ti let má dva velmi ostré přední zuby, jako had, nebo spíše jako upír."


Ten démon nechce odejít..

1. ledna 2013 v 21:31 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Kdysi jsem ti psala ohledně démona u nás doma. Vyzkoušely jsme s kamarádkou úplně všechno... ale stále tu je. Cítím jeho přítomnost. Cítím jak se na mě dívá. Několikrát mě i pořezal ve spánku - ještě tehdy, když jsem mohla spát.. Okolí říká, že se pomalu měním a už k nám nikdo nechodí. Jak se toho prosím zbavit? Už si vážně nevím rady.."