Prosinec 2012

V rohu se objevila starší žena..

16. prosince 2012 v 10:14 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Stalo se to minulý týden. Byl jsem u babičky,protože rodiče kupovali dárky. Babička řekla, že jde do obchodu a pak musí za dědou do práce. Byl jsem tedy sám doma. Bylo zhruba 5 hodin, což už je tma. Najednou jsem měl velice divný pocit. Nevšímal jsem si ho a šel do pokoje se dívat na TV. Najednou televize zhasla a viděl jsem v rohu nějakou starší osobu, ale nedokázal jsem odhadnou, jestli to byl muž nebo žena. Ztuhl jsem a rychle utekl do kuchyně. Zhruba po 5 minutách jsem si uvědomil, že nejsem srab a šel jsem se tam znovu podívat. Ta osoba tam pořád stála a dívala se na mne. Začalo se mi chtít kýchnout, tak jsem si dal před pusu ruku a ta osoba zmizela. Jakmile přišla babička, tak jsem jí to řekl, ale odpověděla mi, že to je blbost. Ten den jsem ještě odjel domů. Další den jsem hledal na internetu, co by to mohlo být, ale nic jsem nenašel. Od té doby, když jsem tam jel, tak ta osoba se tam už neobjevila. Možná to bylo tím, že tam babička byla se mnou a nikam nechodila. Jestli mi můžete pomoct, tak vás moc prosím, co to bylo?"
-------
Do komentářů můžete napsat, co si o tom myslíte. Mohlo se mu to snad jen zdát?"


V jednom městečku se z pohřbených stávají mumie

15. prosince 2012 v 14:33 | Kie*
"Vysoko v kolumbijské části And řeší obyvatelé malého městečka velkou záhadu. Těla pohřbená na hřbitově v San Bernardu, které leží asi jen 100 kilometrů od kolumbijského hlavního města Bogoty, totiž zůstávají po celá desetiletí nevšedně zachovalá. Jeden podobný případ ohromující "přírodní mumifikace" následuje druhý." ČÍST VÍCE

Ďáblovy stopy

9. prosince 2012 v 22:44 | Hans
Na světě je spousta míst, kde údajně řádil Satan a zanechal znamení. Rozhodl jsem se vám napsat o jednom takovém případu, kdy podle vyděšených obyvatel po kraji procházel a zanechal stopy samotný Ďábel...


Obyvatelé anglického hrabství Devon v Jižní Anglii objeví ráno 8. února roku 1855 tajemné stopy. Ty mají tvar podkovy, většinou jsou jen v jednom pruhu a nacházejí se na území dlouhém neuvěřitelných 160 kilometrů! Nejzáhadnější ovšem je, kudy vedou. Stopy se totiž táhnou přes louky, pole, domy, zahrady a přitom se nevyhýbají překážkám! Tam, kde stojí dům, pokračuje linie stop po zdi, poté po střeše a opět dolů a dál. Někde končí u zdi domu a pokračují až na druhé straně domu. To se objevuje i u širokých řek! Vypadá to, že záhadná bytost také létala!

Výzva !!!

9. prosince 2012 v 22:01 | Kie*
Zdravím všechny fanoušky. Když jsem tak přemýšlela, co nového pro vás vymyslet, napadlo mě pár nápadů, ale nedokázala jsem si představit, že by to mohlo vyjít. Začala jsem sledovat právě probíhající soutěž, a když jsem si prohlížela vaše stylové fotografie, něco mě napadlo. Chtěla bych zjistit, zda se to ujme, ale zároveň nechci prozradit co to bude.

Samozřejmě, že celé to bude záležet na vás. Pokud se najdou dobrovolníci (a pevně věřím, že se najdou), nechť pošlou e-mail se svým nejvíce záhadným příběhem na tuto adresu (katkaklem@seznam.cz). Byla bych ráda, kdyby to bylo psáno spisovně a nějak porozumitelně. Záleží na vás, jak to bude dlouhé, ale nechci, aby jste to rozebírali příliš do hloubky. (Zkrátka - podívejte se na facebook stránky, přečtete si nějaké příběhy a +- ve stejné délce textu to napište). Také můžete posílat fotografie s tajemnými místy a napsat k tomu krátké info.

!!!NEJDE O ŽÁDNOU SOUTĚŽ!!!

V e-mailu by se mělo vyskytovat:
1) Jméno, příjmení (Pokud si nebudete přát zveřejnění jména, stačí přezdívka)
2) Příběh (+ popřípadě fotka)
3) Váš osobní názor na to, co se stalo

S tím, že to zašlete na e-mail souhlasíte, že s výtvorem si budu moci dělat co chci. (Nemusíte se bát, nebudu to nějak přepisovat - maximálně chyby, nebudu to nikomu jiným posílat) Vše se bude točit okolo těchto stránek.

Historka č.12

8. prosince 2012 v 18:34 | Kie*
Dnes večer pro vás máme příběh jedné z našich fanynek. Zdávají se i Vám takovéto sny?

"Jsou to už dva a půl roku, ale je to jedna z mála věcí, kterou si tak živě vybavuji i teď. Nevím, jestli to s tím má nějakou souvislost, ale zrovna jsme v tu dobu dokončili renovaci našeho domu. Tehdy jsem byla sama doma. Seděla jsem v obýváku a dívala se na televizi. Nevím, co tam bylo a ani nevím, jestli byl den či noc, ale to mi bylo vcelku jedno. Najednou jsem pocítila čísi přítomnost...

První soutěž

8. prosince 2012 v 13:59 | Kuba
Konečně jste se dočkali! Tak, jak jsme vám slibovali, tak svůj slib plníme! Je tu první soutěž o zajímavé ceny!

Hraje se o:

1x Poker
1x Malá truhlička
1x Finger bike
3x Svítící tyčinky
3x Lebkový zapalovač
3x Injekční propiska
3x Hledač klíčů

Kdo co vyhraje? Výherců bude více!

A - Tři výherci vyhrají balíček, který se zkládá z:
1x svící tyčinka, 1x lebkový zapalovač, 1x injekční propiska, 1x hledač klíčů

B - Jeden výherce vyhraje:
1x Poker

C - Další výherce vyhraje:
1x Malá truhlička

D - Poslední výherce vyhraje:
1x Finger bike

Jak soutěžit?

Stačí vyfotit cokoliv, co vás napadne! Podmínkou ale je, že u toho bude například papírek s nápisem: Bojíme se rádi - paranormal.blog.cz. Ať je nápis pěkně čitelný, ne jako u mě :D

(příklad)
imagebam.com

Nemusí to být ovšem jen papírek, může to být vytvořeno jakkoliv - ale né na PC. Například to můžete vyrýt do sněhu, napsat to křídou na zem a něco k tomu nakreslit. Využijte svou úžasnou fantazii, protože jen ty nejlepší vyhrajou! Můžete vyfotit opravdu cokoliv, sebe, své kamarády, krajinu. Hlavně s tím, že ve fotce bude zmíněna ta věta s naší adresou.

Kam fotku poslat?

Fotku pošlete na kubamolnar@gmail.com, já je pak zveřejním na Facebook. Do předmětu napište Soutěž!!

Kdo určí vítěze

Fotky budu přidávat na Facebook do kategorie Soutěž. Ihned, co svou fotku najdete v této rubrice, tak ji posílejte svým kamarádům, aby vám na ní dali To se mi líbí.

Balíček A
Dva lidé, kteří budou mít nejvíce "like" u své fotky, vyhrají balíček A. Dalšího člověka, který vyhraje balíček A, vyberu .

Balíček B
Jeden člověk, který vyhraje Poker, bude ten, kdo bude mít nejoriginálnější nápad. To posoudí Jana P., která nám dala do soutěže tyto věci.

Balíček C
Jeden člověk, který vyhraje malou truhličku, bude ten, kdo bude náhodně vylosován ze všech fotek, které budou v albu na Facebooku.

Balíček D
Jeden člověk, který vyhraje Finger bike, bude ten, koho si vyberou naši fanoušci.

START soutěže:

Fotky můžete posílat už teď na uvedený e-mail výše (kubamolnar@gmail.com).
Fotky můžete posílat po celou dobu soutěže, ale čím dříve ji pošlete, tím dříve můžete například získávat "lajky".

Soutěž trvá do 20. prosince.


Existuje nesmyslnost?

8. prosince 2012 v 10:59 | Kuba
Další jeden z mých krátkých osobních článků, který se týká tématu týdne - nesmysl

Nesmysl, co to vlastně je? Každý si pod tím představí nějakou blbost, která nedává smysl a vlastně ani neexistuje. Nikdo si ale nedokáže připustit to, že vše na tomto světě svůj smysl ale má. Dle mého názoru se všechno děje proto, protože to tak prostě má být a v budoucnu pochopíme proč.

Připadá vám nesmysl, že celý svět obletěla myšlenka, že tento měsíc má být konec světa?

Když by mi někdo před 10 lety řekl, že si celý svět bude myslet, že 22.12. 2012 bude konec světa, tak tomu věřit nebudu a příjde mi to jako jeden velkej nesmysl. A hele jak jsme na tom teď, heheh. Konec světa je jeden velký nesmysl, kterému věří skoro celý svět. Ano, možná se něco zajímavého stane, ale konec určitě nebude.

Vše, co se na tomto světě děje, má svůj důvod!


Záhadná postava u veřejného osvětlení

7. prosince 2012 v 15:09 | Kuba
Vše se odehrálo včera večer. Napsal jsem, ať nám naši fanoušci pošlou fotky svých nočních výhledů z oken. Chodili nám nejrůznější fotky z nejrůznějších měst, ale na jedné fotce se objeivlo opravdu něco zajímavého, čeho si nevšiml ani sám pořizovatel fotografie.

Posuďte sami, vidíte obrys postavy u lampy?


Opravdu velice zajímavé, na Facebooku jsme to řešili do půl druhé ráno. Mnoho fanoušků posílalo rozbory fotografie.


Náš věrný fanoušek neváhal a popadl kameru a šel k místu! Na videu sice nic neobvyklého není, ale my jsme se aspoň lépe seznámili s onem místem. Co si o tom všem myslíte?


(klikni na fotografii pro úplnou velikost)
imagebam.com imagebam.com

Vybral jsem vaše nejzajímavější komentáře a reakce:

to je, jako kdyby tam někdo stál u tý lampy a koukal nahoru...
---
No kámo kdo to vyfotil dobrou noc
----
lol v okně je tky obličej
---
co to kurva je u tý lampy? sakra, užij si to, tvůrče fotky :D
---
jestly je tohle upraveny tak ja jsem uplne blba pac ja to tam vidim a na trech mistech a muj nazor je ze je to neupravena fotka dobrou noc preji

(více komentářů zde)

Pes couval a v klíčové dírce se zastínilo..

7. prosince 2012 v 13:12 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednoho dne jsem byl sám doma, i přes noc a vždy mívám u sebe v pokoji našeho psa. Hrál jsem na počítači, byla bouřka. Bouřku jsem moc nevnímal, jelikož jsem byl zažranej do hraní. Ale pak sem ucítil chladnost a začalo mi mrznout po zádech a pes začal štěkat, dělá to vždy, když má hlad, nebo chce dolů z postele. Tak jsem ho sundal a on štěkal na dveře... Měl jsem rozsvíceno v předsíni a dveře do předsíně z pokoje zavřené. A tak jsem koukal na psa co se děje. On najednou stichl a já dostal takový divný pocit, jako kdyby tam někdo byl. Pes začal couvat a v klíčové dírce se to zastínilo asi na 5 sekund. Dostal jsem hrozný strach. Chtěl bych to nějak vysvětlit, co to mohlo být..."


Jane the Killer

6. prosince 2012 v 22:25 | Kuba, Luk Kristmeister
Jedné horké letní noci kolem půl páté ráno, byly nalezeny další oběti. Vše nasvědčovalo tomu, že vrah známý jako Jeff, opět řádil. Tentokrát byla mezi oběťmi mladá žena a její muž, který se pokusil uniknout s masivním nakřupnutím lebky. Jediný, kdo přežil, bylo jejich čtyřměsíční dítě, které policie objevila, jak pláče ve své postýlce. Vedle dítěte byl nalezen dopis, který byl napsán na zadní straně papírového sáčku od občerstvení černým fixem a také mobilní telefon. Chůva, která byla zamčená ve skříni, prohlašovala, že cítila přetrvávající pach levného parfému a také, že našla tělové třpytky v kolíbce. Ale odkud pocházejí?

Policie byla schopna rozluštit dopis a zde je jeho přepis:

"Jeffe, vím kolik nevinných obětí jsi zabil a kolik nevinné krve si prolil. Jestli toto čteš, věř, že si pro tebe půjdu až do samotného konce. Všechny muže a ženy si krutě usmrtil a vykuchal jen proto, že jsem tě k tomu donutila. Tyto dva jsem zabila ne protože bych je nenáviděla, ale protože jsem si představovala, že těmi oběťmi jsi ty, kterému beru život. Byla to pouhá vize z tebe, která mě donutila to udělat. Nikdy jsem tě neměla ráda, ty zamaštěný, šklebící se, arogantní a ignorantský zkurvysyne. Mé černé oči mohou vypadat, jako když nejsem při smyslech, ale nejsem blbá. Jen si pamatuj, jestli se někdy přiblížíš k té chudé dívčí ložnici, budeš padat střemhlav dolů po zkurvených schodem, zatímco tvoje vnitřnosti budou napíchnuty na skleněné střepy. Dnes v noci, až tě dostihnu, zlo bude bojovat se zlem, vítěz zabije všechny a jediný kdo nepřežije budeš ty. Jdu si pro tebe. Spi dobře. Jane the Killer"
Na mobilním telefonu jeden z důstojníků našel obrázek Jane, který byl doplněn textem v červené barvě. Níže je její obličej, který se zachytil na telefonu:


Proč se mi opakuje neustále tento sen?

6. prosince 2012 v 18:44 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ahoj, chtěla bych se zeptat, proč se mi opakuje tento sen: Jsem doma, uklízím pokoj a najednou někdo zaklepe na okno. Kouknu se. Najednou vidím, že je to samotná Smrt. Rychle běžím za tátou, jestli u něho můžu spát. On zařve NE! Já se rozbrečím. On se ptá: Proč brečíš? Já řeknu: U mě v pokoji je Smrt. Táta jde ke mě do pokoje a v tom se probudím... Tento sen se mi neustále opakuje.. Nevím si rady.."


Proč mám panickou hrůzu z táborů..

6. prosince 2012 v 18:39 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Mám panickou hrůzu z táborů. Dřív to ale takhle nebylo. Už od malička jsem každé léto jezdila na nějaké tábory a hrozně mě to bavilo. Dokázala jsem si rychle najít kámoše a užívat si léta. Minulé léto to mělo být stejné, jenže nebylo! Po příjezdu se všichni ubytovali v chatkách, které stály uprostřed lesa na mýtině. V noci se mi začalo chtít na záchod. Bála jsem se jít sama, ale nechtělo se mi nikoho budit. Protože kadibudka byla pěkně daleko, zašla jsem za nejbližší křoví. Už jsem se pomalu vracela do chatky, když v tom jsem uviděla vedle sebe stín malého kluka, který se ke mě natahoval. Ohlížela jsem se všude kolem sebe, abych našla to dítě, ale nikdo tam nebyl, jen ten stín. Rychle jsem utíkala za vedoucím a vše mu řekla. Na to mi bylo řečeno že se mi něco zdálo a že si mám jít lehnout. Nezbývalo mi tedy nic jiného než jít spát. Hned jak jsem se ráno vzbudila šla jsem nakouknout do toho křoví a nikde nic. Další večer vedoucí všechny svolal na poradu. Řekli nám, že musíme jet domů a ukázali nám novinový článek, kde se psalo, že kousek od nás našli zavražděné dítě. Domů jsme museli, protože policie ještě nechytila pachatele. Vzpomněla jsem si na ten stín a skoro jsem omdlela. Od té doby už tábor nikdy nechci vidět!"


Všichni jsme zpanikařili a utekli z pokoje..

6. prosince 2012 v 18:30 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Před 4 lety jsme jeli s třídou na hory. Všichni jsme dostali nějaký ty pokoje a tak jsme se tam tak rozhlíželi. V mé přidělené skříni jsem ale našel obrácené kříže a latinské texty vzývající ďábla. No klasika, pár malých klučíků si říká chacha cheche a tak. Ale druhou noc jsme po chodbě pořád slyšeli zvuky kroků. Třetí den silněji. A čtvrtý den jsme se večer koukali na fotbal. Všichni jsme byli zalezlí u televize a koukali. Na stolku asi 5 metrů od nás byli 4 láhve od Coli u sebe na prostředku stolu. A najednou, když nějaký ten tým dal gól, tak se ty flašky rozlétly do všech stran a ta skříň začala šíleně vrzat. Všichni jsme dostali panický strach a utekli z našeho pokoje. Všem jsme to řekli a pak už se nic nedělo, ale i tak bylo nepříjemné tam spát. Když jsme odjížděli spadl nám kámen ze srdce, že už konečně jedeme domů.."


Konec světa 2012

6. prosince 2012 v 18:19 | Kuba
Už tento měsíc, za několik dnů, nás čeká něco velkého! Rozhodl jsem se napsat článek, který se bude týkat toho věhlasného konce světa, který nás čeká už tento měsíc. Je zde hned několik teorií, jak to všechno proběhne. Mnozí říkají, že končí Mayský kalendář a s ním i svět, jak ho všichni známe. Určitě jste všichni viděli nějakej ten dokument, který mluví o této události.

A co si o tom myslím já?

Konec světa určitě nebude, čeká nás nějaká změna, kterou z počátku nikdo nepochopí, ale postupem času nám to vše bude připadat úplně normální. Dále je možné, že dost lidí se v ten osudný den, 21.12. 2012 prostě zabije. Sebevraždy.

Jinak den po konci světa mám mít narozeniny, dvacítky, takže doufám, že se nic velkého nestane :D

Seznam také ohlašuje konec světa


Historka č. 12

6. prosince 2012 v 18:07 | Kuba
Bylo asi tak 7 hodin ráno, byla tma a já jsem musel jet pro něco, nevim co, kolem kostela.. Říká se, že tam straší a že tam chodí vrah, který rve svým obětem žíly a jejich hlavu vždy věsí na kostelní kříž, ale ten vrah už je dávno po smrti. Najednou jsem slyšel divné volání z kostela, znělo to hodně divně, bylo to asi takhle: "Zabiju všechny, kteří sem příjdou ve dne i v noci." V neděli byla mše. Řekl jsem to jen svým kamarádům a to byla chyba. Naštěstí to bylo o letních prázdninách, takže tam skoro nikdo nebyl. Jen jedna stařena, děda a kazatel. Já počkal, co se bude dít. Uběhla sobota, neděle a v pondělí na večer jsme se tam šli podívat.
U kostela nikdo nebyl, ale slyšeli jsme, jak někdo v kostele dělá bordel. Otevřeli jsme dveře. Nic jsme ale neviděli. Jen jsme spatřili tu paní s pánem, jak tam nehybně sedí a koukají do vysokého stropu. Drůhý den bylo řečeno kazatelem, že se tento starší pár odstěhoval a že už je nikdy neuvidíme. Zajímavé je, že nikdo neviděl stěhovací auta a do jejich domu se ani nikdo nenastěhoval. O 4 roky později se jejich těla našla na půdě kostelní věže... bez hlav...

Víš, vedle koho se ráno probudíš?

6. prosince 2012 v 18:01 | Kuba
Tak tohle musí být dost nepříjemné..


Smrt, aneb záhadná část života

4. prosince 2012 v 19:17 | Od fanouška: Ríša Vašíček
Smrt, neboli umrtí, či skon, latinsky exitus, je ukončení životních funkcí člověka, spojené s nevratnými změnami, které znemožňují obnovu života. Takto by se dala smrt popsat z lekařského pohledu. Smrt však nelze považovat za umírání. Umírání je jednou součástí smrti. U každého jedince je smrt individualní, pokud se jedná o přirozenou smrt.

Smrt jako paranormální jev:

V mytologii má smrt pevnou součást a vypráví se o ní mnoho pověstí a mýtů.
Smrt se údajně projevuje rychlým ochlazením a její přítomnost může vidět osoba které umírá. Jedna z pověstí vypráví příběh o chlapci, kterého údajně měla navštěvovat žena v černé kápi a sedávala v rohu pokoje. Tuto postavu viděl jenom on. Jednoho dne řekl, ať ho matka nechá o samotě, že musí už s tou pání jít. Matka odešla a chlapec poté do hodiny umřel.


Po chvilce mi došlo, že to byl vlastně můj děda..

4. prosince 2012 v 18:53 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Chtěla by jsem se s vámi podělit o svůj příběh. Jednou, když jsme s rodiči uklízeli tělocvičnu, kterou jsme měli vedle dílny, tak tam byla asi 2 roky stará bedna s hračkama a já jsem se dovnitř podívala, jestli tam není nějaká zajímavá věc. Vytáhla jsem krásnou a hebkou interaktivní kočku, kterou když třeba pohladíte tak ona zavrní nebo tak. Zkoušela jsem ji jestli funguje ale nefungovala, ale i tak jsem si ji dala do pokoje na židličku. Asi necelé 2 měsíce potom, co mi zemřel děda, jsem šla do pokoje, abych si tam vzala papír nebo co a když jsem vycházela z pokoje, tak ta interaktivní kočka začala najednou mňoukat! Já jsem se strašně lekla, ale po chvíli mi došlo, že to byl můj děda, který se se mnou přišel rozloučit právě prostřednictvím této interaktivní kočky (hračky). Ujišťuji vás, že ta kočka byla opravdu vybitá..."


U mé postele stálo cosi průsvitného..

4. prosince 2012 v 18:49 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh. Žačalo to už před 5ti lety. Je to 7 let, co bydlím v novém městě. Dva roky plynuly v naprostém klidu. Jedné noci se ale něco stalo. Někdo se k nám chtěl vloupat. Všichni jsem se probudili a s hrůzou stáli za kymácející se klikou vchodových dveří. Otec naštěstí toho lumpa zahnal. Od té doby se začaly dít divné věci. Nejdřív jsem slýchávala kroky, šourající se po koberci, mívala jsem pocity, že je někdo za mnou, pak se přidalo otáčení stránek časopisu, věci se objevovaly na jiném místě, než jsem je nechala. Zpočátku jsem to nějak nevnímala, nebo spíš nechtěla vnímat. Ale bylo to horší a horší. Stíny, které jsem viděla, se staly každodenní činností. O divných věcech se svěřila i máma a později mladší brácha. Nebylo dne, aby se něco nedělo. Poslední tečkou byla ona děsivá noc. Ležela jsem v posteli a koukala na zeď před sebou. Nemohla jsem spát. Doma vládlo naprosté ticho. Ostatní členové rodiny už dávno bloudili svými sny. Ono nepříjemné ticho přerušily šourající se kroky ve vedlejším pokoji. Slyšela jsem, jak míří směrem k mému pokoji. Modlila jsem se, aby to byl někdo z rodičů. Se zatajeným dechem jsem čekala co se bude dít. Kroky utichly. Po chvíli se to ale stalo. U postele stálo cosi průsvitného... bílého... byl to muž! Díval se mi přímo do očí. Chtěla jsem křičet, ale nešlo to. Chtěla jsem vstát, ale bylo to, jakoby na mě ležela betonová zeď. Po chvilce to zmizelo. Byla jsem ještě pár vteřin v šoku a po chvilce radši rychle usla. Řekla jsem to rodičům. Po pár dnech jsme se přestěhovali do nového domku. Konečně byl klid.... Jenže.... opět po dvou letech začalo to samé, ale mnohem horší. Pořád s tím žiju. Dotýká se mě to, mluví to na mě a spoustu dalších nepříjemných věcí. Jsem si jistá, že to bude nějaká zlá bytost z astrálního světa... čekám, kam až to zajde..."


Astrální cestování jako zbraň?

4. prosince 2012 v 18:46 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ahoj, mám jednu otázku, už delší dobu mě obtěžuje jeden člověk, snad bych si troufl říct, že mě šikanuje… Napadlo mě, že když fyzicky ne něj nemůžu, že bych použil astrální cestování a trochu ho postrašil, a přitom mu nakecal, že sem na něj uvalil kletbu (on totiž ví, že se zabývám duchařinou a bojí se duchů, protože se s nimi už párkrát setkal). Mám jen obavy, jestli si to můžu z hlediska astrálního světa dovolit, protože on taky sice používá přesily, ale obávám se, že bych mohl někoho nahoře rozhněvat. Co myslíte?"