Prosinec 2012


Vyhodnocení druhé, tentokrát vánoční, soutěže

24. prosince 2012 v 23:19 | Kuba
Můžete se radovat! Jsou Vánoce a my pro vás máme vyhodnocení druhé soutěže na tomto blogu o pěkné ceny! Prosíme, aby nám vyherci, majitelé těchto fotografií, poslali své adresy se jménem na e-mail: kubamolnar@gmail.com / Hrálo se o toto - odkaz


Nevyhrál jsi? nezoufej, brzy si pro vás přichystáme další soutěž! Tady jsou už všechny vaše výtvory, byla to jen taková rychlosoutěž, takže moc výtvorů nepřišlo, ale i tak děkujeme!

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Šťastné a veselé Vánoce!

24. prosince 2012 v 9:19 | Kuba
Za celý náš tým vám přeju hezké prožití vánočních svátků. Nezapomeňte, že Vánoce jsou jednou do roka, buďte na sebe hodní a milí. Nepřetvařujte se, buďte šťastní a radujte se z každé maličkosti, kterou vám někdo dá. Žijeme jen jednou a musíme si život užívat, tak si pořádně ty dnešní Vánoce užijte, ikdyž venku není moc hezké počasí - u mě v Děčíně prší.

ŠŤASTNÉ a VESELÉ

Tohle je taková malá pozornost od nás pro vás - SPUSTIT.
Nezapomeňte, že dnes také končí soutěž. Dnes večer budeme znát výherce (více)


Přeje celý tým ParanormalCZ

[Vyprávění] 1. díl - My a tajemno??

23. prosince 2012 v 23:39 | Kie*
Šťastné a Veselé Vánoce vám všem přeji. Přibližně před měsícem jsem vám slíbila video, ve kterém budu s kamarádem Johnnym vyprávět různé příběhy. Jsou zde Vánoce a já vám to video chci ukázat - i přes to, že mě budete mlátit šutrama o hlavu a celkově se vám to nebude líbit. Ale kdyby jste přeci jen chtěli slyšet další příběhy od fanoušků nebo od nás, určitě ten kanál sledujte. Pokud chcete, abychom diskutovali s Johnnym o vašem příběhu, můžete nám ho zaslat na e-mail (katkaklem@seznam.cz). Tentokrát to nebude o tom, že vám ho pouze převyprávíme, ale budeme se ho snažit prozkoumávat a tak různě...
Kanál se bude dělit do několika sekcí - vyprávění, hrajeme a strašidelné domy. Myslím, že je to k pochopení. V dalším videu budeme "vyvolávat Krvavou Mary".
Tentokrát nebudeme natáčet videa venku, ale zasedneme pěkně do tepla domovů.
Jinak se omlouvám za různé "přeřeky", dělali jsme to narychlo a neměli jsme moc čas předělávat to. Hlavně jsme to také nechtěli mít naučené jako nějakou básničku a říkat to nějak tak, aby bylo vidět, že si to vážně nevymýšlíme. Prostě jsme říkali z fleku to, co se nám dělo.

V celém článku video + 2 fotky:

Tajemstvi bermudskeho trojuhelniku

23. prosince 2012 v 21:06 | Kuba

SPUSTIT


Druhá soutěž - Zachyť strašidelného ducha Vánoc

22. prosince 2012 v 18:50 | Kuba
Hned po první soutěží, která mimochodem byla velice úspěšná, jsme si pro vás připravili hned soutěž druhou! Tentokrát je téma takové:

"Zachyť strašidelného ducha Vánoc"

U fotky musí být opět papírek, na kterém bude napsané "Bojíme se rádi + paranormal.blog.cz", aby jsme věděli, že jste fotku neukradli někde z netu. Tyhle nápisy nevkládejte počítačem, prostě k tomu vyfoťte ten papírek :)

Fotky posílejte na kubamolnar@gmail.com

Do předmětu napiš soutěž!

A jaké jsou ceny?

1x stojánek na tužky
4x voodoo
3x ponožka na mobil Batman

Nejoriginálnější nápad, který vyberu já, vyhraje:
1x stojánek na tužky + voodoo

Další 3 výherci vyhrají:
1x voodoo
1x ponožka na mobil Batman
- výherci budou vylosováni ze všech fotek z alba na Facebooku

Vyhodnocení soutěže bude na Štědrý den


Vyhodnocení první soutěže

22. prosince 2012 v 18:18 | Kuba
Konečně tu máme vyhodnocení soutěže! Tady jsou vítězné fotografie:

imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Výherní fotografie, kterou vybrali vybraní fanoušci:
imagebam.com

Vítězové byli kontaktováni a po svátcích jim budou zaslány ceny. Je neuvěřitelné, kolik vás soutěžilo. Tady jsou všechny fotky, které jste nám zaslali:
imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com imagebam.com

Strašidelný dům v Amityville

17. prosince 2012 v 19:49 | Kuba

Každý z náš slyšel někdy o strašidelných domech, ale žádný není tak známý, jako ten v Amityville.

Dům v Amityville by zůstal bez zájmu celého světa, kdyby nebylo 13. listopadu, roku 1972 a na adresu 112 Ocean Avenue v Amityville, v málém městě Long Island, ve státě New York se neobjevila mrtvá těla rodiny DeFeových.

Co předcházelo smrti DeFeových?

Rodina Ronalda a Louisy DeFeových žila v domě 10 let. Ovšem Ronald se k rodině nechoval zrovna dvakrát dobře a jeho chování nejvíce poznamenalo Ronalda Jr. který trpěl i ve škole. Ronald Jr. měl problémy se zákonem, ale vždy to byly jen drobné krádeže. Jeho mysl mu však 13.listopadu vymyšlela plán, jak se svého trápení zbavit. Vzal brokovnici a zavraždil celou svojí rodinu. Zajímavostí je, že všichni spali a rány je nevzbudily.


Nepovedené záběry ze slibovaného videa

16. prosince 2012 v 19:40 | Kie*
Dobrý večer přeji všem našim fanouškům. Včera jsem vám na facebook stránce psala, že s kamarádem (Johny) točíme video o příbězích, které se nám za celý náš život staly. Mohli bychom točit i nadále, s tím, že bychom se více zlepšovali a našli by jsme si stálé místo pro natáčení. Pokud by jste měli zájem sledovat tyto videa, nebyl by s tím problém - máme spousty nápadů i s tím, že bychom pro vás dělali speciální díly na nějaké významné dny. Toto první video bude pouze o našich zážitcích, další video by byli vaše zážitky a historky + nějaká ta zajímavost na víc. Otázka zněla: "Budete chtít, abychom tyto videa natáčeli?" Vaše ohlasy byly většinou kladné, což nás potěšilo i přes to, že ještě netušíte, jak to bude vypadat. Proto jsem se rozhodla udělat takové krátké video se záběry, které se nám prostě nepovedly. Možná to bude vtipné, možná ne, ale to už je jedno. Hlavní bude, jak bude vypadat to základní video s příběhy.
To, že nám nejsou vidět obličeje je naprosto správně. Je to tak schválně natáčené, aby jste zatím nepoznali, jak vypadáme. To by se však v dalším díle změnilo (další díly by byly točeny v interiéru + nějaké záběry z venku), pokud by jste si přáli, aby jsme i nadále točili a vyprávěli příběhy.


Mohla kniha předpovědět zkázu Titanicu?

16. prosince 2012 v 14:29 | Hans
Jistě znáte příběh o zkáze velkého parníku Titanic, který ztroskotal při své první plavbě 14.4.1912 a zahynulo při havárii 1517 lidí. Ovšem 14 let před tím, v roce 1898, vychází román Marnost, který popisuje události velmi podobné zkáze Titanicu.


Babička ho šla na hřbitov požádat, aby přestal. Pak byl klid..

16. prosince 2012 v 10:49 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Když mi umřel děda, byli sme cca 14 dní u babičky, aby tam nebyla sama. Asi 3 dny od jeho smrti, jsme se ráno vzbudili a vchodové dveře od bytu byly otevřeny dokořán, přitom byly zamčené (babička každý večer zamyká). Další 4 dny se to stále opakovalo - babička večer zamkla a ráno dveře dokořán, ale zámek byl zamčený. Už jsme z toho měli strach a babička si myslela, že je to duch dědy, který se vždy až v noci vracel domů z hospody. Myslela si, že je to tím, že se s náma nestihl rozloučit. Jako by se stále v noci z té hospody vracel. Proto se babička rozhodla jít na hřbitov a požádat ho, aby přestal... Od té doby je klid."


To divné světlo se tvarovalo do obličeje..

16. prosince 2012 v 10:45 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Stala se mi předevčírem jedna taková věc. Nevím jestli to má ale přímo s nadpřirozenem něco společného. Když jsem šla předevčírem spát, tak jsem ulehla do postele, koukla na mobil a zavřela oči. Když jsem po cca deseti minutách pohnula nohou, tak jsem jakoby do něčeho kopla. Ale jen tak letmo. Lekla jsem se, ale pak jsem si řekla, že to mohl být psík, ale ten ležel u manžela pod dekou. Takže ten to nebyl. A je nesmysl aby se tak rychle a neslyšně přesunul pod manželovo deku. Chvilku se nic nedělo, až pak po cca 5 minutách jsem cítila jako by na mě někdo koukal. Podívala jsem se do tmy a v tom jsem "to" viděla. Od stropu se ke mě snášelo takové slabé světlo, které měnilo různé tvary a tvarovalo se jakoby do obličeje. Nemohla jsem ani zavřít oči. Jako by mě něco ovládalo. Ani nevím jak dlouho jsem takto zírala na strop, kde se vznášela ta věc. Nakonec to skončilo tím, že se mi podařilo oči nějak zavřít a v ten moment z kuchyně vyšel slabý hlas, který vyslovil mé jméno. Jen tence, ale srozumitelně. Když jsem se pak odvážila otevřít oči a podívat se na strop, nic už tam nebylo. Pak jsem usnula, ale v noci jsem se neustále budila. Nevím co to bylo, ale jedno vím jistě! Zkouřená, ožralá, zfetovaná ani sjetá či cokoliv jiného jsem opravdu nebyla."


Tu vázu už nikdy nenašli..

16. prosince 2012 v 10:42 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Kdysi dávno, když rodiče byli mladí a žili spolu v jedné domácnosti, tak bydleli v 5 patře. Jednou byli v kuchyni a měli nějakou velkou skleněnou vázu. Napustili ji vodou a postavili ji na nahoru na kuchyňskou linku. Táta si musel vzít židli, aby ji mohl postavit. Oba dva za chvíli z kuchyně odešli do obýváku, kde pro něco šli. Když se vrátili zase do kuchyně, zjistili že skleněná váza je pryč. Vůbec nevěděli jak mohla zmizet. Už ji nikdy nenašli.."


Měl jsem pocit, že se mě dotkla stará hubená ruka..

16. prosince 2012 v 10:39 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednou se mi stalo, asi tak před půl rokem, že když jsem ráno seděl s rodinou u stolu a snídali jsme, tak jsem měl pocit, že vidím úzkou a hodně hubenou starou ruku, jak mi sahá na levé rameno. V tu chvíli jsem se hrozně lekl a dostal do toho ramene nějaký šok, skoro jako křeč. Chvíli jsem nemohl s celou levou rukou hýbat a byl jsem hrozně vyděšený. Nejdříve jsem si myslel, že to byla babička, která bydlí s námi v baráku, ale ta byla u sebe v pokoji. Navíc nikdo z rodiny nic neviděl. Podotýkám, že jsme v tu chvíli byli všichni u stolu. Celý den jsem pak byl hrozně nervózní. Upřímně jsem měl pocit, že to byla ruka Smrti a přišla mi předpovědět, že ten den umřu. Od té doby jsem dostal podobný pocit do té samé ruky ještě asi třikrát, ale už jsem nic neviděl. Vždy si ten den dávám obzvlášť pozor… Co si o tom myslíte?"


Je to snad jen náhoda?

16. prosince 2012 v 10:36 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ahoj, chtěla bych se s vámi podělit o "záhadu" co se mi stala právě dnes. Přítel mi půjčil jeho přívěsek na krk, měl tam takový medailonek se svatým Michaelem (věřící není). Bavili jsme se dnes s vychovatelkou na intru o nadpřirozených bytostech, došlo na téma, jak strašilo u nás doma, ale to není nějak podstatné. Poté mi dala medailonek, úplně ten samý co už mi visel na krku. Přítele jsem se zeptala, kde přišel k tomu svému a řekl mi, že mu ho dala nějaká starší paní v tramvaji. Přijde mi to divné, že mi na krku visí teď vlastně dva úplně stejné. Náhoda nebo osud?"


Jeff the Killer - Teaser

16. prosince 2012 v 10:34 | Kuba
Kdo je Jeff? To se dozvíš zde.

SPUSTIT


Přízrak recepční v hotelu

16. prosince 2012 v 10:29 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednou mi strejda říkal, co se odehrálo v jednom hotelu, který se otevíral hned po dostavění. Ředitel přijmul jednu recepční, byla to mladá holka. Vše bylo v pořádku, ale asi po třech letech nepřišla do práce. Za pár dní volala policie, že byla nalezena mrtvá. Někdo ji srazil autem a ujel. Stalo se to kousek od Brna. Ředitel to nikomu neříkal. Druhý den musel najít hned novou recepční. Když ale další den přišel do práce, našel tu novou recepční celou rozklepanou, která neustále opakovala, že tam viděla celou noc nějakou mladou holku s utrženým kusem obličeje a že se ji snažila něco říct, ale vůbec nerozuměla. Dlouho jsem nemohl usnout, po tom, co mi to strejda řekl.."


Bojím se to říct i vlastní rodině..

16. prosince 2012 v 10:26 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Dobrý den, nedávno jsem byl na srazu vozíčkářů, nejsem vozíčkář ( jako výčepní ). Od té doby se mi zdají hrozně děsivé sny o příšeře na dvou obrovských kolech, občas vidím na zdech napsáno písmena "AS" ale když se podívám znovu, tak jakoby tam nic nebylo. Když jsem se včera vracel z práce ( bydlím sám na samotce, nejbližší dům je 2 km ), tak jsem viděl ve sněhu vyjeté koleje asi 60 cm od sebe, velmi tenké dvě čáry, vedli až ke mě před vrata a jakoby se prostě najednou usekly a dál nikam nevedly. Tu noc jsem slyšel takové jemné šeptání... V těhlech věcech jsem dost skeptik, ale začínám se opravdu bát, bojím se to říct i své vlastní rodině, že by mě měli za blázna..."


Vrzající parkety..

16. prosince 2012 v 10:22 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Chtěl bych se zeptat. Z příběhu ta otázka vyplyne. Jednou, když jsem měl asi 10 let, tak jsme spali se sestřenicemi a ségrou u babičky a dědy. Musím podotknout, že bydlí v paneláku ve čtvrtém patře. Ložnice, kde normálně spí babička sama, jsme spali my čtyři. Jsou tam takové parkety, které vrzají, když po nich jdete. Už byla noc, já jsem probudil a právě ty parkety vrzaly, podíval jsem se, zda někdo nešel na záchod, a přesto, že tam nikdo nestál, ty parkety vrzaly. Otázkou je tedy to, co to mohlo být, nebo co způsobovalo vrzání té podlahy."


Po hřbitově se někdo procházel mezi hroby..

16. prosince 2012 v 10:19 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ahojky, chci vám poslat příběh rodinných známých, ale prosím o anonymitu. Pokaždé, když si na to vzpomenu, tak mě zamrazí. Jednou se v zimě, je to pár let zpátky, vydali na procházku. Bylo kolem 16-17h navečer, šli kolem hřbitova, který nebyl nijak vzdálený od vesnice. Byl napadaný sníh a jejich asi pětiletá dcera si potřebovala odskočit. V zápětí přiběhla, že na hřbitově ''někdo'' chodí. Rodiče se šli podívat a najednou uviděli postavu, asi o půl metru vyšší než normální člověk, jak se prochází mezi hroby, vypadalo to jako farář, pod paží knížky, staromódní hábit a na hlavě čtveratou čepičku, jakou kdysi faráři nosili.. za ním žádné stopy ve sněhu. Otočil se na ně, ale vůbec mu nešlo vidět do obličeje. Zmizeli odtamtud a přemýšleli, jak to vysvětlit jejich malé dcerce, aby se nebála. Doneslo se to až k místnímu kronikáři, od kterého se dozvěděli, že ve vesnici žil asi 140 let zpátky farář, který zprznil čtyřleté děvčátko a maminka té malé ho proklela. Teď někdy bude výročí, co se to stalo..."