Snaží se mě ovládnout ďábel, bez legrace

11. listopadu 2012 v 13:40 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Takže jak vlastně začít? Byli mi tři roky a stalo se mi něco zvláštního, do dneška nevím, jak to mam brát. Nejspíš se mě snažil ovládnout ďábel... Teď někteří z vás, co to čtou, se začnou smát a řeknou si hloupost... Já si to ale nemyslím a ani moji rodiče ne. Byla noc a najednou něco rodiče probudilo...

Byla jsem to já. Prý jsem strašně křičela a narážela zády do postele nade mnou, měli jsme palandu. Když se mě táta snažil uklidnit, vůbec mu to nešlo, ani mě pořádně nemohl udržet, vůbec nevěděl, kde se ve mně ta síla bere... Když se jim povedlo mě chytit a nějakým způsobem mě znehybnit, tak se mě snažili vzbudit, jenže to byl další problém. Vůbec jsem prý nereagovala, měla jsem protočené oči a bylo mi vidět jenom bělmo... po několika minutách se jim to ale přece jenom povedlo. Když jsem se probudila, byla jsem prý strašně vyděšená a na nic jim neodpovídala. Až druhý den ráno se mě mamka ptala, o čem se mi zdálo a já jim ve svých třech letech řekla, že o ďáblovi... Řekněte sami, mohla jsem ve třech letech vědět o nějakým ďáblovi? Já si myslím, že ne. Postupem času mi do hlavy najela z toho dne vzpomínka. Je krátká a divná. Pamatuji si, jak jsem byla v pekle a byli tam na zemi spoutaný lidi. Strašně křičeli, cítila jsem z nich, že mají velký strach... Furt jsem si to musela přehrávat v hlavě a snažila jsem se na to zapomenout... jenže ta myšlenka je ve mně už 15 let a nějak mi jí nejde odstranit... Několik let se nedělo vůbec nic, žádný podobný zážitek jsem neměla, až to jednou přišlo znovu... V tu dobu mi bylo dvanáct. Byl to normální den, jako každý jiný, až na tu noc... Normálně jsem spala a najednou mě něco chytlo za rameno, strašně jsem se lekla a bála jsem se otočit... Měla jsem v sobě strašný pocit bezmoci... jenže nevím proč, lákalo mě to se kouknout... Do dneška si to vyčítám... byla to nějaká černá silueta... s dlouhými prsty na ruce. V tu chvíli jsem chtěla strašně křičet... měla jsem slzy v očích a jako bych omdlívala... pak už jsem jen viděla, jak otevírá dveře a jde pryč... Druhý den ráno mi zazvonil budík... vylítla jsem a strašně mi tlouklo srdce... jenže víte co bylo úplně nejhorší na tom probuzení? Že ty dveře otevřený byly... snažila jsem se to nějak logicky vysvětlit, prostě noční můra a nebo někdo byl v pokoji z rodičů... Hned to ráno jsem se jich na to ptala. Řekli mi, že ne. Prý se mi nejspíš něco zdálo a ať na to radši nemyslím. Jenže já na to myslela a uvědomila jsem si, že jsem ten pocit už někdy zažila, jako bych to, co jsem viděla... neviděla poprvé. Bylo a je mi z toho divně..."

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kikiii Kikiii | Web | 13. listopadu 2012 v 20:47 | Reagovat

Tak to je dost strášidelné

2 Katarina Katarina | 13. listopadu 2012 v 20:54 | Reagovat

ou nechtěla bych :-(

3 Skurz Skurzowski Skurz Skurzowski | E-mail | 13. listopadu 2012 v 21:05 | Reagovat

Pokud tu auotrka clanku obcas koukne do komentaru, tak ji vyslovne doporucuji vyhledat nejakeho cloveky, ktery hodne dobre ovlada hypnozu. Sice se na to moc neveri, jenze ve stavu hypnozy vase podvedomi a mozek vykazuji temer 100% aktivitu. A to opravdu nekecam, vyplyva to z nejnovejsich lekarskych a vedeckych studiich

4 Chloé Chloé | Web | 22. listopadu 2012 v 19:55 | Reagovat

Skurz Skurzowski nemá asi špatný nápad. Teď jde jen o to, zda by se hypnotizovanému neudělalo hůře po hypnóze. Aby se nedostal do úplného transu a nezpůsobil si duševní či fyzickou bolest.

5 . . | Web | 25. prosince 2012 v 14:20 | Reagovat

S tou hypnózou není kam spěchat, pro člověka samotného může být také nebezpečná - buď by v ní uvízl a daný problém by se projevoval častěji, nebo se může stát, že když si uvědomíte, co vaše potíže způsobuje, nedokážete se s tím vyrovnat.
Autorce článku radím si vyhledat něco o poruchách sebeovládání. Vím, že pro člověka je těžké připustit si jakoukoliv poruchu, ale ty se projevují právě tímto způsobem a dá se s nimi docela dobře vycházet. Na druhou stranu by se bez léčby nebo zváštních opatření mohly časem stupňovat a jistě není příjemné, prožívat podobné stavy ve společnosti.

6 Jakub Jakub | E-mail | 19. května 2013 v 20:47 | Reagovat

[3]: Možá psychiatra- nejsi blázen to ne 100% si normální, ale na hypnozu zapomeň, maximálně lokální- to jen, kdyby tě něco bolelo. Nenech si zasahovat do psychiky. Možná, že někdo ovládá velmi dobře hypnozu, ale každý má svou mysl jinou a teď ohledně toho, co se ti stalo. Já osobně na to nevěřím, protože nejsem křesťan, ale pokud by to byla pravda - si pokřtěná, to by mohlo pomoci, taky mě napadá si dát nad postel křížek, nebo ho nosit na krku.

7 Skurz Skurzowski Skurz Skurzowski | E-mail | 22. května 2013 v 11:18 | Reagovat

Psychiatr ti je v téhle situaci na houby. Řekne ti co ? Že jsi blázen a moc chceš věřit, že to co se ti "zdá" je realita. Nicméně pokud se chce osoba dopátrat toho co ji ničí, je třeba ji dostat do fáze REM uměle ! Nikoliv přirozeně, protože právě to by ji mohlo uškodit. Když je uměle navozena pomocí hypnózy, dá se regulovat, kontrolovat a díky tomu můžeme přijít záhadě na kloub. Jinak nemáš špatný nápad s křížkem, ale je třeba zapojit i svěcenou vodu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama