Listopad 2012

Krudum - záhadná hora Slavkovského lesa

30. listopadu 2012 v 18:38 | Kie*
Nejzajímavější a nezáhadnější horou Slavkovského lesa je Krudum (838 m. n. m.). Již v dávnověku byla považována za nejkrásnější místo. Při vyslovení jména Krudum, se člověka dotkne závan tajemna, tušení záhadných sil a skrytých postav.


Samovznícení

29. listopadu 2012 v 19:49 | Katka
Fenomén samovznícení trápí badatele již spoustu let. Ačkoliv je jev prokázaný, neví se, kdo bude jeho další obětí. A nejsou jisté ani jeho příčiny... Tento jev útočí rychle a nečekaně.
Popsané případy mají takřka stejné znaky: lidské tělo neshoří celé (některé části zůstanou nedotčené - např. nohy), okolí je ohněm nedotčeno (i dřevěné věci kolem, či povrch, na kterém oběť shoří), někdy je nalezená scvrklá lebka. Ani se nedaří najít původce požáru - jako sirky, cigarety apod. Většina případů končí smrtí. Teorií vzniku je spoustu - kulový blesk, elektrostatický výboj, elektrolýza vody v našem těle, tzv. studená fúze, nebo méně pravděpodobné jako poltergeist, síla lidské mysli (lidé s depresemi a silnou touhou zemřít), nadměrné praktikování cvičení na uvolnění energie kundalini. Jev se také přičítá nadměrnému pití alkoholu, ale člověk by musel vypít nepředstavitelné množství, aby se tělo vznítilo (došlo by dříve k otravě). Nejvíce lidí shoří doma, ale je zaznamenaný i případ z Maďarska, kdy člověk vzplane venku před lidmi.

FAKTA O HOŘENÍ TĚLA:

1. Průměrně velké tělo potřebuje 1000°C, aby shořelo za 1,5 hodiny
2. Lebka se nescvrkává, ale exploduje. Je známo, že lidské tělo "funguje" jako svíčka. Při pokusu s mrtvým vepřem bylo zjištěno, že okolí zůstává neporušeno, ale hoření trvá příliš dlouho...

Jak komunikovat s duchem? EVP!

29. listopadu 2012 v 19:39 | Katka
Electronic Voice Phenomen (EVP) je nahrávání hlasů zesnulých, konkrétně se ozývají z šumu zvukových nahrávek. První záznam vznikl roku 1959. Stále není jasné, zda jde o skutečné hlasy nebo jen o zbožné přání, nalhávání či dotváření reality. Je těžké říci, zda jde v nahrávce o hlas či šum, kvalita nahrávek je různá.
Někteří tvrdí, že jde o manipulaci (nahrávacího zařízení) na dálku samotnou myslí. Byla vyvrácena možnost padělání. Pro EVP není vědecké vysvětlení. Může jít i o vzkazy z paralelních světů nebo může jít o projevy spiritismu či pokroucení časoprostoru. Duchové mohou o sobě dát vědět i skrze počítač nebo televizi.


Návod EVP : 1. Kazetový rekordér s mikrofonem
2. Zajištění šumu (např. tekoucí voda, rozladěné rádio...)
3. Nahrávání - prý stačí záznam o délce 3 minut, poslech zabere více času. Po zapnutí rekordéru počkejte 30 vteřin, a pak se na něco zeptejte
4. Zkopírovat do PC a analyzovat pomocí programu pro práci se zvukem

VAROVÁNÍ : To, co se dozvíte, vás může dost šokovat. Také může docházet k nespavosti, nočním můrám nebo paranoi.


Na jakou otázku by měl duch vždy odpovědět?

29. listopadu 2012 v 16:42 | Kuba
Vyvolávání duchů není žádná hra, ale každý z nás to už určitě zkoušel. Jestli si nevíte rady, jak a na co se ducha zeptat, tak vám poradíme. Musíte se ptát na jednoduché otázky, kdy odpověď bude znít ANO / NE.


A na jakou otázku by měl zemřelý odpovědět vždy? Možná vás tato otázka bude šokovat :)

"Jaký máš rád koláč? Višnový, nebo jablečný?"


Duchové a vyvolávání duchů

29. listopadu 2012 v 16:39 | Kuba
Duchové jsou ektoplasma. Je opravdu možné je vidět, ale dospělí je tak často nevidí, naopak děti a zvířata jsou na ně násobně citlivější a vnímavější. Duchové primárně neobývají náš reálný plán, zjednodušeně se dá říci, že žijí ve spektrálním plánu, tento plán je ještě o úroveň vyšší než astrální plán. Pokud jsou v našem světě (reálu) většinou zde něco hledají, nebývají tu jen tak. Duchové většinou nejsou zlí.

Vyvolávání duchů: Ano je možné, ale má určitá pravidla.

Není to složité, ale je životně důležité dbát na pár věcí. Svíčky - postavit z nich pentagram (prosím ne obrácený - lapač démonů) a doprostřed dát jednu hlavní svíčku. Tento pentagram udělá něco jako klec okolo ducha, či vyvolávané bytosti a nemůže utéci, ani ublížit (viz. příběhy puberťaček vyvolávající jen tak z nudy duchy...jak to dopadá, víme všichni). Vyvolávejte jen určité duchy, určité osoby (vám známé a blízké osoby, ne Napoleona, či Hitlera), nikdy nevyvolávejte "prostě nějakého ducha". Cesta ze spektrálu do reálu není nic jednoduchého a duch bývá pěkně naštvaný a mnohdy nebezpečný. A velmi často se nenachomýtne duch, ale něco horšího, třeba poltergeist, nebo hůře démon. A po seanci ducha pusťte zpět do spektrálu a teprve pak zhasněte svíčky.

Pes nastražil uši a koukal ke dveřím..

29. listopadu 2012 v 16:34 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Už od útlého věku věřím na duchy, zázraky, kouzla a různé bytosti. Poslední dobou mi ale duchové příjdou víc reálnější. Už asi rok, možná i déle, občas slyším divné zvuky, jako hlasy, které křičí o pomoc a jsou vyděšené. Dokonce cítím studené dotyky na těle, většinou na ramenou a rukou. Mám často noční můry, ze kterých se probouzím s pláčem, jelikož se mi často zdá o mojí smrti, nebo o pohřbu. Ale nedávno se stalo něco zvláštního. Ležela jsem u sebe v posteli a četla si a měla psa u postele, který dřímal. Zničeho nic jsem si všimla, že pes nastražil uši a kouká směrem ke dveřím. Byla jsem k nim zády a myslela jsem si, že je to táta. Pes začal z ničeho nic vrčet a pak i štěkat, bylo to večer, kdy už skoro všichni spali. Když jsem se ohlédla kdo to je, nikdo ve dveřích nebyl. Řekla jsem si, že asi vidí nějaký stín a myslí si, že je to kočka. Ale pes udělal několik kroků a díval se přímo na dveře, byl od nich metr a koukal nahoru a měl nastražené uši. Dost jsem se bála. Teď večer občas slýchám od dveří kroky i když tam nikdo není. Mám docela nahnáno, nevíte co by to mohlo být?"


V tom záznamu ale nebyl..

29. listopadu 2012 v 16:29 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Byla zrovna velká tma, jediný zdroj světla byl na chodbě, kde občas někdo prošel a přímo naproti nám stálo velké zrcadlo. Sestra měla nový mobil s fotoaparátem a kamerou. Zrovna jsme to zkoušeli a tehdy fotoaparát a kamera byly na mobilech novinky, takže jsme si hráli a různě jsme ho testovali, když v tom jsme kvůli jednomu záznamu ztuhly a rozklepali jsme se strachy. Ptáte se proč? To proto, že když jsme natáčeli, tak prošel otec na záchod.. To je v pořádku, ale to co se objevilo na záznamu z kamery.... Ještě teď, když si na to vzpomenu, tak mám husí kůži.... Celé video (zatím) bylo normální-normálně jsme si povídali a natáčeli to zrcadlo, co bylo naproti nám (na chodbě-když někdo prošel tak překryl to zrcadlo) a pak měl projít náš otec. Řekli by jste si, co je na tom zajímavého, že ano? Zajímavé je tohle: Když měl projít v tom videu otec, tak tam vůbec nebyl! Místo něho uvnitř zrcadla prošel prostě jen černý stín... Nevím, jestli to tehdy byla chyba telefonu, ale je to prostě divný.. Jinak tohle je už dost dlouho, co se mi to stalo, několik let.."


Co se děje na Slunci?

29. listopadu 2012 v 16:26 | Kuba
Snímky NASA ukázaly, že se poslední dobou začíná něco dít na Slunci. To ''něco'' je trojúhelník, který by měl sloužit k tzv. dimenzionální bráně, která by měla naší Zemi přivést do jiné dimenze...


+ Čerpají neznámá vesmírná plavidla (UFO) plazmu ze Slunce? - SPUSTIT VIDEO

Hřbitov z mého snu

29. listopadu 2012 v 16:24 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednou jsem měla zvláštní sen o hřbitově, na kterém jsem v životě nebyla. A pár dní na to jsem jela ke kamarádce a tam jsme na jeden hřbitov šly. Když jsem tam přišla, myslela jsem, že to se mnou sekne. Byl to ten hřbitov z mého snu. To by bylo ještě celkem v pořádku, ale když kamarádka na chvilku odešla do nedalekého obchodu a já tam zůstala sama, slyšela jsem nesrozumitelné hlasy. Snažila jsem se je nevnímat, docela mě to děsilo. Když se vrátila, tak hlasy umlkly a já si řekla, že to nejspíš bylo jen ze strachu. Ale pak z ničeho nic začal foukat docela silný vítr. Převracel svíčky na hrobech, dokonce pár suchých větví spadalo ze stromů. A silně se rozpršelo. Tak jsme utíkali domů. Ale jakmile jsme opustily bránu hřbitova, přestalo to..."


Soudný den 2012

29. listopadu 2012 v 16:22 | Kuba

SPUSTIT


Pokoj na internátu, ve kterém se oběsil student

29. listopadu 2012 v 16:20 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Bydlím na internátu s dalšími třemi kamarády. Před týdnem se nám stala taková divná věc. Spolubydlící je náměsíčný a skoro každou noc mluví ze spaní. Jednou v noci začal mluvit ze spaní. Byl jsem vzhůru, protože jsem hrál na PSP a poslouchal jsem, co povídá. Říkal něco, jako Spiritus Dormire. Nechal jsem to bejt a usnul jsem. Zhruba hodinu po tom, co jsem usnul, nás všechny vzbudila prudká rána (jako kdyby někdo bouchnul fakt hodně dveřmi) a někdo začal hýbat klikou u hlavních dveří do našeho pokoje. Rychle jsme vylítli z postelí a rozsvítili. Klika u dveří se sama hýbala a aby toho nebylo málo, tak byl slyšet takový tlumený křik, jak když se někdo dusí. Všichni jsme začali panikařit, otevřeli jsme okno a řvali o pomoc, protože dveře nešly otevřít. Přiběhl noční dozor, otevřel dveře a najednou to ustálo. Ptal se, co blbneme. Řekli jsme mu co jsme viděli a nejspíš si teď myslí, že jsme pokoj bláznů. Nechali jsme to být, protože jsme byli unavení. Hned ráno jsme to řekli majiteli internátu a ten nám řekl, že se v tom pokoji oběsil před čtyřmi lety kluk. Dneska, když jsem četl ty příběhy od vašich fanoušků, tak mě napadlo zjistit význam těch slov, co říkal můj kamarád ze spaní. V doslovném překladu to znamená: duch= spiritus spát= dormire. Nadpřirozeno mě odjakživa přitahuje. Možná chtěl ten kluk na něco upozornit, nebo se jenom ozvat před dušičkami..."


Kdo na něj zaťuká, tak mě na nějaký čas přivolá..

29. listopadu 2012 v 16:16 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Dobrý večer. Chtěl bych se s vámi podělit se svým zážitkem z dětství. Máme v pokojíku takovou delší půdičku. Ta půdička je celá pomalovaná různými obrázky ještě od dědy a na začátku je velký Ferda mravenec. A babička mi jednou řekla, že když to můj dědeček maloval, tak byl v tu dobu na tom špatně, jelikož měl rakovinu, řekl, že až zemře, tak kdo na toho Ferdu zaťuká, tak ho tím na nějakou dobu přivolá. Po nějaký době zemřel. My se sestrou jsme to brali jako povídku, která nás měla jen postrašit. Když ale babička též zemřela na rakovinu a my si dělali na té půdičce bunkr, stala se nám divná věc. Seděli jsme tam a vzpomínali na to, jak jsme vždycky s babičkou chodili na procházky. Nakonec jsme si i povídali o tom, co nám řekla babička. O té povídce s tím Ferdou, kterého jsme měli vedle hlavy. Sestra tedy zaťukala na toho Ferdu, ale nic se nedělo. Když jsme tam po nějakých 10 minutách začali hledat knížky a sestra namířila lampičku dozadu na zeď, byly tam dvě skvrny napodobující hlavy. Šli jsme teda rychle ven. Já jsem si do teď jistý, že to byl dědeček s babičkou. Skvrny pak zmizely a máma řikala, že to byl pouze výplod naší fantazie..ale my si to se sestrou držíme do teď v sobě s tím, že tam s námi byly."



Bylo to snad znamení, že se má dobře?

29. listopadu 2012 v 16:12 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Večer jsem šel spát déle a asi okolo jedné hodiny ráno jsem přemýšlel, a dokázal si vybavit i ty nejmenší okamžiky z dětství prožité s mým bratrancem, který v nedožitých 19 letech zemřel na rakovinu. Po půl hodině jsem si v duchu řekl - "Snad se tam nahoře má dobře". V tu chvíli se v pokoji rozjelo vypnuté autíčko na dálkové ovládání a narazilo do zdi. Ovladač ležel na stole a všichni už spali. Mělo to být snad znamení, že se tam má opravdu dobře?"


Příběh na pokračování

29. listopadu 2012 v 16:09 | Kuba
Tento smyšlený příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
" Včera jsem si koupil v místním obchodě se spotřebním zbožím levný mobilní telefon pro seniory." Říkala Marie Honzovi. "Opravdu? Na ten krámek by sis měla dát bacha, protože jsem slyšel, že ten chlap, co v něm dělá je masový vrah, který si nechal předělat indentitu." Řekl Honza. "Prosimtě nebuď paranoidní, nekoukej tolik na kriminálky." Řekla Marie. "No loni se nám něco stalo právě divného a máme podezření na tohoto chlápka. Loni nám ukradl maskovaný zloděj velice cennou vzácnou vázu od babičky." Řekl Honza. "Ty prosimtě kecáš, to by jsi mi snad řekl ne? Nepamatuji si, že bys mi něco takého říkal!" Odvětila Marie. "Pozor, všiml jsem si, že nás celou cetu někdo sleduje!" Řekl Honza. Marie se otočila a v mžiku ten člověk zmizel neznámo kam. "Honzo já se bojím!!!!" Šeptala Marie.

Pokud máš nápad, jak by tento příběh měl skončit, napiš nám na email. Nejlepší nápady zveřejníme a zašleme malou pozornost naší stránky.


Tušil jsem smrt mé sousedky?

29. listopadu 2012 v 16:06 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednou večer jsem šel domů, koukal na hvězdy, zamyšlenej, pouštěl jsem si písničku, a najednou se mi v hlavě z ničehonic promítlo, jak naše sousedka umřela, a vybavil jsem si mého kámoše (jejího vnuka) na pohřbu. Přišel jsem domů a mamka mi řekla že ta sousedka měla mrtvici a nikdo jí nezavolal záchranku. Pár hodin na to zemřela..."


Tiché hlasy z obýváku..

29. listopadu 2012 v 16:04 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ahoj, chcel by som sa podeliť o príbeh, ktorý sa mi nedávno stal. Poprosím neuvádzať moje meno. Za pochopenie ďakujem! Moji rodičia aj s mojou sestrou odišli na nejakú oslavu a ja som ostal doma sám. Nie som vôbec bojazlivý typ, takže nebol žiaden problém. Keďže sa pomaly schyľuje k zime a zavčasu sa stmieva, bola tma už keď odišli. Ja som si niečo pozeral na internete, niečo som si čítal a ani som si nevšímal ako ubieha čas. Približne pred jedenástou som začul tiché hlasy z obyvaku. Dvere na izbe som mal otvorené a preto som bol maximálne prekvapený, lebo som nepočul otvárať vchodové dvere bytu. Vyšiel som do obyvaku a rozsvitil som svetlo. V izbe nikto nebol a mňa to dosť zaskočilo. Mal som ale ten starý známy pocit, akoby som tam nebol sám. Bolo to dosť nepríjemné. Vrátil som sa do izby, chvíľu sa nič nedialo, ale potom akoby niečo padlo na koberec. Vyšiel som von ale nič som nenašiel. Potom sa už nič nestalo, ale pocit akoby niekto stál za mojím chrbtom mi ostal po celý čas dokud sa nadránom nevrátila rodina. V poslednej dobe tento svet opustilo pár mojich dosť blízkych známych, možno to s tým súvisí, ale to bohužiaľ ostáva medzi nebom a zemou..."


Nong Youhui - Chlapec, kterému ve tmě svítí oči

29. listopadu 2012 v 15:47 | Kuba
Již ve svých dvou měsících tento mongoloidní chlapec z Číny, který se jmenuje Nong Youhui, na sebe přitahoval veškerou pozornost! Jako první zaujal tím, že má modré oči, což je pro tuto rasu naprosto netypické. To ještě není tak hrozné, ale bylo zjištěno, že jeho oči v noci vyzařují modro-zelené světlo! Chlapec dokonce vidí ve tmě.

"První test byl prováděn v absolutní tmě. Neviděla jsem lidi kolem sebe. Ukázali jsme mu několik herních karet a on nám měl říct, jaké jsme mu ukázali. Ani jednou se nezmýlil"


Kdo naříká v Býčí skále?

29. listopadu 2012 v 15:35 | Kuba
Tato jeskyně se nachází ve střední části Moravské krasu. jedná se o nejhlubší jeskyni v naší republice. V této jeskyni se například v noci objevuje záhadný oheň a prý se zde zjevují i přízraky. Ale to není vše, nejzáhadnější je to, že z jeskyně jde slyšet zvláštníí nářek. Za všechny tyto paranormální jevy můžou krvavé rituály, které zde prováděli pohané. V této jeskyni se nejspíš odehrála hromadná vražda, nebo rituální obětování.

Býčí skála, záhadná jeskyně, kdysi sloužila jako hrob.


Téma týdne: Samota

27. listopadu 2012 v 23:09 | Kuba
Rozhodl jsem se napsat článek na téma týdne. Tentokrát to je velice zajímavé téma, které nese název samota. Podle mě to patří taky trošku k záhadám, tak snad vám to nebude vadit, že o tom napíšu něco málo. A ikdyby vám to vadilo, tak máte smůlu :D

Samota.. co to vlastně je? Je to stav, ve kterém se každý z nás už někdy ocitnul. Někomu se líbí a někdo samotu doslova nesnáší! Já osobně jsem třeba rád, když jsem sám, klidně i nějakou delší dobu. Nevadilo by mi ani pár dnů. Když si vlastně pořádně uvědomíme důležité věci, tak zjistíme, že člověk není nikdy, ale nikdy sám!


Záleží na každém z nás, jestli se v samotě ocitne.

Někdo ji vyhledává a je spokojený. Někdo se ji zase snaží vyhýbat, jak jen to jde. A jak jste na tom vy?
Jste rádi sami?

Docela blbá, ale dobrá sranda

27. listopadu 2012 v 21:33 | Kuba
Už vás někdy napadlo, udělat si z někoho srandu? Určitě ano, ale jestli vás napadlo to, co uvidíte v tomhle článku, fakt nevím :D Je to sice jen sranda, ale následky mohou být vážné. Několikasekundový žertík a několik let na psychiatrii. No, koukněte se na následující videa, mě osobně to dost pobavilo :D

Tahle bohůžel na konci srandy dostala čoudy :D