Září 2012

Zaklepání na okno ve čtvrtém patře..

7. září 2012 v 17:31 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednoho dne jsme přesouvali nábytek v mém pokoji. Po stěhování jsem měla postel u okna. Nastal první večer a šla jsem spát... Všechno bylo v pohodě. Ale asi ve 3 ráno jsem se z ničeho nic vzbudila a vubec mi nešlo usnout. Tak jsem jen tak přemýšlela nad různýma věcma... Když najednou někdo zaťukal 3x na okno. Bydlíme ale v paneláku, ve 4. patře. Hrozně jsem se vylekala, zrychlil se mi tep a uplně jsem se zapotila a rychle schovala pod peřinu a zavřela oči. Ráno jsem to říkala rodičům, ale dělali si ze mě srandu. Doteď nevím, co to mohlo být, nedokážu si to vysvětlit..."


Ta záře se přibližovala ke mě..

7. září 2012 v 17:23 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
" Vzala jsem kolo, psa a chtěla jsem se projet k nádraží, ale už se mi dál nechtělo, tak jsem zůstala na rozcestí. Jedna cesta zpět, druhá do lesa a třetí k nádraží. Bylo už asi 5 hodin odpoledne, ale mě se pořád ještě nechtělo domu. Otočila jsem se, a podívala na pole, kde jsou staré kryty, ještě z války. Na nebi se z mraků vytvořila nějaká tvář, kvůli tomu jsem vlastně nechtěla odjet, ale pes začal na něco za mnou štěkat. Mezi stromy se objevila jakási záře a jakoby se kě mě přibližovala. Obojí jsem vyfotila na mobil a rychle odjela. Pokud se mi podaří připojit mobil k počítači, pošlu foto, mám mobil rozbitý. Nevím, co si o tom mám myslet..."


Záhada kolem stodoly..

7. září 2012 v 17:10 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Ráda bych vám poslala příběh, který se stal mému kamarádovi, prosím o neuveřejňování jména... Můj kamarád má starý domek se stodolou, která má tzv. mlata. Domek již prošel rekonstrukcí, ale stodola zůstala pořád stejná. Již když byli malí kluci (dnes je jim 35), povídali svým rodičům, že viděli "vznášeče", samozřejmě, že nikdy na to nikdo nereagoval a bralo se to jako výmysl malých kluků (tehdy to viděli 3 kluci nezávisle na sobě). Ale tyhle zjevení se začaly zjevovat i dnes. Jednou kamarád viděl postavu s kápí, která se jakoby vznášivým pohybem přibližovala k němu, on hned ale utekl. Dále se mu stalo, že šel z nějaké oslavy a vstoupil do vrat a přímo před ním se zjevila zase ta postava, tak zabouchl dveře, mnul si očima a když je otevřel - nic. Takovýmto způsobem ducha občas vídá, ale nic moc se neděje, jen se tak "vznáší" po dvoře. Viděla ho i jeho žena, která si myslí, že je to voják. A nakonec největší zajímavost, s domem sousedí druhý dům, ve kterém bydlí má kamarádka. Ta, když byla mladší, hrála různé hry a někdy přespávala právě na těch mlatech, měla tam udělaný takový svůj domeček - starou matraci, stolek, pár hřebenů, vyčuchlé voňavky, zrcadlo atd. Jako děti jsme měli všichni takový bunkr (nebo alespoň chtěli mít). Jednu noc se ale stalo něco, co ji donutilo tam už nikdy nejít. Té noci si sbalila spacák, svíčku a šla na mlata přespat. Lehla si, hned usnula, ale v noci se vzbudila zimou i přes to, že bylo léto. Najednou jí byla strašná zima. Jak se probírala, uviděla něco zvláštního... Najednou se jí probořila matrace, jako by si na ni někdo sedl, hřebínek se zvedl a začal dělat pohyby, jako by se někdo česal před tím zrcadlem, ale to něco nebylo vidět. Kamarádka ani nedutala... potom hřebínek sjel na svoje místo a vyboulení na posteli se narovnalo. Sbalila se a utekla. Už nikdy tam nechtěla spát. Takových příhod kolem domu je spousta, teď nedávno jsem se o tom s kamarádem bavila a říkal mi, že i ve dne se dějí divné věci - například betonovali základy, stál přímo nad tím, pro něco se sehnul a jen koukal... Přes celý základy byly stopy.... Od té doby, co jsem slyšela tento příběh se teď kolem jeho domu bojím v noci jít a na grilování (hned vedle stodoly) mě k němu nikdo nedostane."


Škrábání na dveře stanu

7. září 2012 v 17:00 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednou jsme šli s bratrancem a mamkou stanovat. Večer, asi v jednu hodinu ráno, začal bratranec křičet. Já i mamka jsme se okamžitě probudili a jen viděli, jak bratranec brečí. V tu chvíli něco začalo škrábat na dveře stanu, otevřeli jsme je, ale nic tam nebylo. Nic více se nedělo.."



Řev a křik v písničce

4. září 2012 v 19:19 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"S kamarádkou jsme v zimě byly venku. Byl sníh, tak jsme se šly projít do lesa. Přitom jsme blbly. Koulovali se, dělaly andělíčky, prostě jako malý. Měly jsme puštěný písničky z mobilu. Ale najednou jsme v tý písničce slyšela křik, jako když někoho mučí. Nastal kamenej výraz a rychlej úprk. Když jsme tu písničku pustily znova, samozřejmě žádný řev slyšet nebyl..."


Postava s kudrnatými vlasy

4. září 2012 v 19:17 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Sestřenice se svým přítelem a strejdou žili v domě po babičce a dědovi. Děda i babička byli tou dobou po smrti a strejda chodil do školy v rámci zaměstnání. Jednou seděla sestřenice s přítelem v kuchyni, kde je vidět oknem na dvůr. Najednou viděli pod oknem procházet postavu s kudrnatými černými vlasy. Mysleli si, že se strejda už vrátil. Ale když vyšli ven, strejda nikde nebyl. Přijel asi za půl hodiny. Nic zvláštního,co? Jenom kdyby babička, která měsíc před tím zemřela, neměla také černé kudrnaté vlasy..."


Před babiččiným pohřbem..

4. září 2012 v 19:09 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Byl pátek, celá rodina se sešla v domě babičky, protože měla následující den pohřeb. Všichni jsme seděli v kuchyni, vzpomínali a koukali na televizi. Najednou ale bylo slyšet, jak někdo otevřel a zavřel vchodové dveře, které byly zamčené. Potom byly slyšet kroky po chodbě (mezi chodbou a kuchyní jsou dveře). Když jsme se šli podívat, nikdo nikde nebyl. Možná bych si z toho nic nedělala, kdybych to slyšela jenom já, ale slyšeli to všichni.."


Černý blesk

4. září 2012 v 19:04 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Viděl jsem něco dost zvláštního a vlastně jsem to neviděl jen já. Stalo se to, když jsem byl ve škole. Měli jsme přestávku a najednou jsme slyšeli všichni nějaké rány z venku. Přiběhli jsme k oknu a viděli jsme, jak černý blesk přelítavá od jednoho stromu k druhému. Nikdy to nikdy neviděl, prostě černý blesk lítal mezi stromy. Nevíte někdo, co to je? Má to nějaké logické vysvětlení?"


Otevřete svou mysl

4. září 2012 v 18:30 | Kuba

SPUSTIT


Jak se zbavit duchů

4. září 2012 v 18:19 | Katka D.
Hodně často tu čtu příběhy o tom, jak mají lidi doma problém s duchy apod. Našla jsem nějaké rady, jak se takových nechtěných společníků "zbavit". Snad vám to pomůže:

1. Každý večer po koupeli zapalte svíčku. Pokud máte v bytě více duší, je třeba použít pro každou duši jinou svíčku (barevně rozlišit). Měly by být velké tak, aby vydržely hořet cca 10 min po dobu 14ti dní.

2. Soustředit se na duši a pomodlit se za ni (jakákoliv modlitba).

3. Poprosit, aby odpustila všem, kteří jí za života ublížili a i vy jí odpusťte.

4. Popřát duši klid a mír, opět se pomodlit a zhasnout svíčku.

A jak se s duchy vypořádali lidé v minulosti? Např. pomocí vykuřovadel. Lidé věřili, že duše odchází společně s dýmem z vonných bylin či tyčinek. Vykuřovadla pomáhají nejen proti negativním energiím, ale také proti nervozitě a stresu. Záleží na výběru směsi. Prý existuje i univerzální směs, která lidem pomáhá - směs aloe, mastixu (druh pryskyřice),myrhy, šafránu, šalvěje a muškátového ořechu.... Proti duchům prý také pomáhá sůl, která má schopnost do sebe natahovat. Stačí ji nasypat na místo, kde duch "řádí" a později ji vymést z domu. Nezapomeňte vždy duši odpustit a popřát jí klid. Pokud nic z těchto metod nezabírá, pak je možné nechat si obydlí vyčistit svěcenou vodou.


imagebam.com

V sousední sluneční soustavě je život. Z planety Gliese k nám dorazil signál

4. září 2012 v 18:10 | Kuba
"Britský tisk před časem informoval, že astronom Ragbir Bhathal z University of Western Sydney (UWS), který pracuje v programu SETI, obdržel v roce 2010 zvláštní světelný signál ze systému Gliese 581. Podle Bhathala se podobal silnému laserovému paprsku. Vědci tvrdí, že využití laseru by mohlo hledání mimozemského života značně urychlit" ČÍST VÍCE...

Zůstali jsme v tom hotelu sami..

4. září 2012 v 18:03 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"S kamarádkou jsem byl na týden pracovat v Německu v Hotelu. První den,vše probíhalo hladce,práce super a lidi taky. Pak jsme se zakecali s personálem a šli spát. První noc byla normální. Druhá noc ale už ne. S kamarádkou jsme byli na pokoji a koukali na filmy. Najednou začalo blikat světlo. Lekli jsme se, ale zachvilku to přestalo. Pak jsem se šel osprchovat a ve sprše tekla jen studená voda. Když jsem vylezl, spustila se sama od sebe sprcha. Teplá... Druhý den jsme mluvili o tom s majitelem a ten nám řekl, že v hotelu umřel bejvalý majitel. Další noc jsme spali a najednou se na chodbě zhasínaly zas světla. Ale jsou na pohyp, takže je nikdo jinak nemůže aktivovat. Šel jsem se ven podívat, ale nikde nikdo. Na hotelu nikdo nebyl, protože hosté odjeli na nějaký zájezd a my s kámoškou zůstali v tom malém hotelu sami. Do teď nevim, jestli to byla shoda náhod, nebo něco víc.."


Satanisti v našem městě

4. září 2012 v 18:00 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"U nás ve městě máme temný les, který mám hned za barákem. Na tom není nic divného, je to ve většině měst, ale to, co se v něm stalo.. Když to píšu, tak mě mrazí, stalo se to jednou v noci. Byl jsem jako obvykle večer doma, když najednou z toho hnusnýho lesa začaly řvát a volat o pomoc malé děti. Všichni to slyšeli, první celej panelák koukal z okna, ale když ty výkřiky malých děcek vycházely stále z toho temného lesa.. I já jsem okamžitě běžel po schodech dolu a běžel k lesu. Všichni jsme do toho lesa šli a ty děti byly přivázané ke stromům.. Je známo, že v našem lese je parta lidí, kteří uznávají Satana a dokonce upostřed lesa mají malou chatrč. Tito odporní lidé přivázali děti ke stromům a chtěl vykonat nějaký rituál, ale když jsme se tam rozeběhli, všichni utekli. Všichni měli černé hábity s kapucí. Těch pár dětí, kterým to udělali, mají zničené dětství.. Chtěli jsme je dopátrat, tak jsme šli s partou kamarádů do toho lesa v nočních hodinách jiný den. Našli jsme tu chatku. Svítilo se v ní, spíš to bylo světlo od svíček. Kamarádka sama navrhla, že do chatky půjde a bude předstírat, že se k nim chce přidat. Všichni jsme z dálky koukali, jak se naše kamarádka přibližuje k chatce. Zabouchala na dveře a po malé chvilce se otevřely. Kamarádka okamžitě řekla, že se chce přidat k nim. Oni ji jen vtáhli do vnitř. Všichni jsme měli strach. Ale hned za malý okamžik naše kamarádka vyběhla, zvracela a brečela. Řekla, že už do toho lesa nikdy nevkročí a nikdy nám neřekla, co v té chatě viděla.."