Starý velký barák po Němcích..

15. srpna 2012 v 20:13 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Moje babička bydlí ve starém baráku po Němcích, ten dům má dohromady několik pater, a na první pohled připomíná spíš hotel. Babička bydlí s dědou jen v jednom patře, ostatní jsou prázdná (dřív tam bydlela babičky maminka, strejda a moje mamka, kteří se už odstěhovali.) Už když dole bydlela prababička, chodívala nahoru a stěžovala si, že tam nebude, že tam sedí parta malých kluků na skříni a posmívají se jí.. V tu dobu jsme si všichni mysleli, že prababička už to ve svém věku nemá v pořádku a nevěnovali jsme tomu pozornost. O pár let déle, když prababička umřela, se to ale rozběhlo. Babička začala z ložnice v noci slýchavat hudbu, a viděla postavy (často i v jejím oblečení, které pak bylo poházené na zemi), jak se pohybují po chodbě, hádají se.. nejdříve tomu nikdo z nás nevěřil, ale když pak babička začala mívat migrény, a viděla to každou noc, začali jsme tomu věnovat pozornost. Postupem času už neviděla jen postavy za jejími dveřmi, ale i něco velkého, černého (popisovala to jako velkou černou kočku), ležící na dědovi. Sama bych tomu nevěřila, kdybych to sama neviděla. Slavili jsme babičky narozeniny na zahradě, grilovalo se, a mě by ani nenapadlo se bát jít nahoru na záchod, ikdyž se už stmívalo. Když sem ale vycházela ze záchoda, zahlédla jsem přes prosklené dveře do kuchyně nějaký pohyb. Jen jsem nakoukla, a nevím jak to popsat.. i teď, když se o tom snažím alespoň napsat, mám husí kůži.. Byl to velký průhledný obrys čehosi, co se pohybovalo sem a tam. Nikdo si nedokáže představit, jaký strach jsem měla.. Věřte tomu nebo ne, bylo to čím dál tím horší.. Pak to vyvrcholilo tak, že přišli babičce vymítit barák. Chvíli byl klid, ale poslední rok to už zase pokračuje. Kroky, hlasy, postavy různých podob, ale i zvířata stojící každou noc za dveřmi do ložnice.. Stačí tam vejít, a cítíte chlad, jak vám projíždí po rameni, jako by vás někdo hladil, někdo na vás šahal, dýchal.. Vím, že se tomu těžko věří, protože dokud to člověk sám nezažije, může si tu číct příběhy druhých, ale stejně tomu nemůže věřit. Ani já bych nevěřila.. Chtěla bych sem napsat všechno, ale těch zážitků máme v naší rodině moc. Asi jsme divní, nedokážu si totiž jinak vysvětlit, proč zrovna naše rodina všechno tak intenzivně vnímá."

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lovec Lovec | 17. srpna 2012 v 16:38 | Reagovat

Ja bych tam klidne rad prespal :-)

2 Lester Lester | 20. srpna 2012 v 9:59 | Reagovat

No co, možná by tam Josh Gates taky rád přespal :) já bych tam neusnul :-x

3 Filecek Filecek | 2. září 2012 v 14:09 | Reagovat

to nam doma sebou mrskali kliky tak nam to vysvetili a je klid

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama