Srpen 2012

Starý velký barák po Němcích..

15. srpna 2012 v 20:13 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Moje babička bydlí ve starém baráku po Němcích, ten dům má dohromady několik pater, a na první pohled připomíná spíš hotel. Babička bydlí s dědou jen v jednom patře, ostatní jsou prázdná (dřív tam bydlela babičky maminka, strejda a moje mamka, kteří se už odstěhovali.) Už když dole bydlela prababička, chodívala nahoru a stěžovala si, že tam nebude, že tam sedí parta malých kluků na skříni a posmívají se jí.. V tu dobu jsme si všichni mysleli, že prababička už to ve svém věku nemá v pořádku a nevěnovali jsme tomu pozornost. O pár let déle, když prababička umřela, se to ale rozběhlo. Babička začala z ložnice v noci slýchavat hudbu, a viděla postavy (často i v jejím oblečení, které pak bylo poházené na zemi), jak se pohybují po chodbě, hádají se.. nejdříve tomu nikdo z nás nevěřil, ale když pak babička začala mívat migrény, a viděla to každou noc, začali jsme tomu věnovat pozornost. Postupem času už neviděla jen postavy za jejími dveřmi, ale i něco velkého, černého (popisovala to jako velkou černou kočku), ležící na dědovi. Sama bych tomu nevěřila, kdybych to sama neviděla. Slavili jsme babičky narozeniny na zahradě, grilovalo se, a mě by ani nenapadlo se bát jít nahoru na záchod, ikdyž se už stmívalo. Když sem ale vycházela ze záchoda, zahlédla jsem přes prosklené dveře do kuchyně nějaký pohyb. Jen jsem nakoukla, a nevím jak to popsat.. i teď, když se o tom snažím alespoň napsat, mám husí kůži.. Byl to velký průhledný obrys čehosi, co se pohybovalo sem a tam. Nikdo si nedokáže představit, jaký strach jsem měla.. Věřte tomu nebo ne, bylo to čím dál tím horší.. Pak to vyvrcholilo tak, že přišli babičce vymítit barák. Chvíli byl klid, ale poslední rok to už zase pokračuje. Kroky, hlasy, postavy různých podob, ale i zvířata stojící každou noc za dveřmi do ložnice.. Stačí tam vejít, a cítíte chlad, jak vám projíždí po rameni, jako by vás někdo hladil, někdo na vás šahal, dýchal.. Vím, že se tomu těžko věří, protože dokud to člověk sám nezažije, může si tu číct příběhy druhých, ale stejně tomu nemůže věřit. Ani já bych nevěřila.. Chtěla bych sem napsat všechno, ale těch zážitků máme v naší rodině moc. Asi jsme divní, nedokážu si totiž jinak vysvětlit, proč zrovna naše rodina všechno tak intenzivně vnímá."


Moje kočka se chovala tak divně..

15. srpna 2012 v 19:24 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
Jednou v noci jsem nemohla usnout, tak jsem šla na záchod. Nechtěla jsem nikoho vzbudit, tak jsem nerozsvítila a svítila jsem si mobilem. Když jsem byla na záchodě, začali kočky šílet, začali prskat, mručet a mňaukat, strašně šílene. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Pak jedna kočka začala škrábat na dveře, bála jsem se otevřít, ale ona škrábala tak naléhavě, jako by ji něco hodně vyplašilo. Zhluboka jsem se nadechla a otevřela. Kočka skočila na mně, celá se třepala a srdce jí bušilo skoro stějně rychle jako mě. Kočka se pak trochu uklidnila ale pak najednou začala prskat na dveře. Najednou všechno ztichlo a zavřeli se dveře od koupelny, ale s takovým prásknutím, že jsem se málem poto... Po chvíli se ozvali divné zvuky, jako by někdo skřípal zubama, nebo něco takového... Utichlo to a asi za 10 sekund se to ozvalo znovu. Kolem 4:00 jsem se rozhodla, že se překonám a otevřela jsem dveře od záchodu, všude byl klid ale dveře od koupelny byly otevřené do kořán (i když je někdo, nebo něco, předtím zabouchlo). Rozsvítila jsem v koupelně, umyla jsem si ruce a obličej, koukla jsem se na sebe do zrcadla, které míří rovnou na druhé zrcadlo na chodbě a tam jsem to uviděla... Na zemi něco leželo a hýbalo se to, zděsila jsem se. Kočka zase zaprskala a hleděla na mě, chtěla jsem ji uklidnit, tak jsem na ni sáhla, ale ona mě kousla a utekla... Zastavila se u místa, kde leželo to něco. Udělala krok zpět stoupla si na zadní a začala si s něčím ve vzduchu hrát, nebo jak to říct... Máchala předníma packama před sebou, pak si zase stoupla na čtyři a přeskočila to místo. Pak jsem viděla to, co leželo na zemi, byla to nějaká šedobílá hromádka něčeho...
Pak jsem šla spát a už se nic víc nedělo.."


Když jsem fotil psa, objevily se orby

15. srpna 2012 v 18:42 | Kuba
Jednou večer jsme byli se psy venku cvičit agility. Chtěli jsme vyfotit našeho psa, jak prochází tunelem, ale nepodařilo se nám ho vyfotit, nestihli jsme to. Místo toho se nám podařilo vyfotit něco jiného. Tyto orby se objevily na několika fotkách. Zvláštní bylo, že na 2 fotkách za sebou nebyly, na další zase jo, pak zase pár fotek nic... Proto se mi nezdá, že by to mohla být nějaká špína. Ani při přiblížení to tak nevypadá...

imagebam.com

19 minut, které ti změní pohled na svět

15. srpna 2012 v 18:34 | Kuba

SPUSTIT


Záhada kolem mého notebooku

15. srpna 2012 v 18:32 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jsem domluvenej s klukama, že zajdem na pivo. Většinou počítač vypínám, ale věděl jsem, že se vrátim do půlnoci a že tam ještě pujdu. Sice jsem se nevrátil, tak brzo ale na tom nesejde. Prostě notebook jsem jen uzamknul, takže tam byla obrazovka která požadovala přístupový heslo a šel jsem. Když jsem se vrátil v noci domů, tak byl notebook vypnutej a zavřenej a byla vypnutá i zásuvka (je to taková ta s tim vypínačem). Řek jsem si, že to asi udělala sestra nebo mamka, že třeba myslely, že jsem to zapomněl vypnout. Ráno, jsem se ptal proč mi to vypnuly. No, už jen podle reakce to nebyly oni a ani bejt nemohly. Notebook používám jen se zásuvkou, tudíž nemůže bejt nikdy vybitej. Jak jsem při zapnutí zjistil, notebook byl úplně vybitej. 0% baterie, což se mi nikdy nestalo. Protože při 10% baterie se vypne, takže šťáva na další puštění tam je vždycky. Nikdy nebylo 0%. Takže někdo musel prolomit 30ti znakový heslo, který znám jenom já. Vypnout zásuvku, aby přestal notebook brát elektriku a začal jet z baterky a notebook vybít dokud se sám nevypnul. Pak ho zaklapnout a jít. Kdybych si tu zásuvku vypnul sám, což se stát nemohlo, jinak bych nemohl používat externí disk, ale chápal bych to. Sice bych furt nevěděl kdo ten notebook zavřel, ale dejme tomu. Zásuvku jsem teda sám nevypnul, kdyby jo, tak ten notebook se po půlhodině, co se na něm nepracuje uloží do režimu hibernace, takže se nevybíjí. Jenže mě se notebook vypnul tim, že se úplně vybil. Takže jsou tu otázky. Kdo odpojil a vybil notebook? Kdo a jak zjistil mé heslo? Kdo ho zavřel? A proč? Nikdo z rodiny to nebyl. Je lidsky nemožný, aby se s tim notebookem stalo co se s nim stalo. Pokud máte nějaký rozumný vysvětlení, tak sem s nim. Třeba vám to příde jako kravina, ale já hledám vysvětlení."


UFO nad Londýnem?

15. srpna 2012 v 18:15 | Kuba
Na internet se dostalo dost zajímavé video, na kterém jsou na obloze 3 neznáme objekty.


Moje máma pomohla zbloudilé duši odejít

15. srpna 2012 v 18:10 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jeli jsme k babičce na prázdniny a jednou nad ránem se začaly dít divné věci. Chystali jsme se spát, ale nemohli jsme usnout, protože jsme slyšeli kroky a viděli různé stíny procházejíci kolem oken. Toto trvalo několik hodin. Upozorňuji, že venku nikdo nebyl. Ve 2 ráno jsme se všichni probrali (spali jsme všichni v jednom pokoji ), protože nás probudily zvuky, které vycházely z kuchyně, někdo nebo něco prohlížel kredenc a něco hledal. Aby toho nebylo málo, tak za pár vteřin něco začalo bouchat do okna, byli jsme mrtvé strachy. Rozsvítili jsme a zjistili, že v domě ani venku nikdo není a zvuky utichly. Lehli jsme si co nejblíže k sobě a zhasli jsme. Potom jsme slyšely zase kroky a uviděli jsme postavu, spíše stín, jak se nad námi vznáší a jakoby něco hledal. Nechali jsme všude rozsvícené a už jsme nespali. Potom se mamka pokusila zjistit co to bylo. Zjistila, že to byla žena, která umřela při porodu a hledala své děti. Mamka této duši pomohla v klidu odejít a vysvětlila jí, že její děti jsou úplně jinde a už dospělé."


V tom domě zemřelo malé děvčátko a kočka

15. srpna 2012 v 18:05 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Asi před dvěma týdny jsme s kámošem byli ven do 3 ráno. Šli jsme kolem jednoho domu, o kterém se říká u nás v Labu, že tam straší. Zemřelo tam malé děvčátko s kočkou, když dům vyhořel... No a když jsme prošli kolem, tak se z ničeho nic otevřela brána a my jsme se strašně lekli. Oba dva jsme se podívali do oken a v jednom jsme zahlédli malou holku, která nám mávala. Okamžitě jsme začali utíkat domů a do toho nám ještě přes cestu přeběhla černá kočka.. Neumím si to doteď vysvětlit, ale už věřím skoro na každou blbost.."


Má sestřenice vidí od mala duchy..

15. srpna 2012 v 18:03 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Moje sestřenice už od mala vidí duchy. Jako dvouleté dítě chodila v noci za mamkou s tím, že má pod postelí holku, které modře svítí oči (v jejím věku jí nikdo strašidelné pohádky nečetl,ani je neviděla v televizi, tak to něměla odkud mít..) V 15 ti letech tam zase viděla nějakou stařenu. O rok později byla s rodiči na chalupě. Vzbudila se v noci,protože jí bylo zle a šla na balkón. Venku uviděla procházet bílou postavu. Myslela si, že je to třeba její mamka a tak sešla dolů, ale našla jí v ložnici, né venku..Teď jí je 25 let, před měsícem byla na stejné chatě. Šla se v noci napít, a podívala se z okna - u bazénu viděla sedět 3 duchy. Ptala jsem se jí, jestli si nevšimla nějakých detailů, nebo tak, ale řekla, že už se tam podruhé nepodívala, a šla raději spát. Já bych v její kůži byla vyděšená k smrti, ale ona už si na to zvykla.."


Topil se vůbec někdo v rybníce?

15. srpna 2012 v 17:56 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Před pár dny jsme jeli stanovat s rodinou k jednomu rybníku. Večer jsme šli spát a já potřeboval ještě na záchod. Když jsem šel ven ze stanu, viděl jsem v rybníce někoho, kdo se topí. Vůbec neřval, prostě jsem to jen viděl. Utíkal jsem vzbudit rodiče, ale ti nic neviděli a já už taky ne. Ráno jsme to říkali na recepci a ti nám řekli, že to tam hlídají a nic neviděli. Ale hlavně nám řekli, že v roce 2005 se tam utopil jeden chlapec.."


Na hřbitově se v pařezu zjevil Ježíš

15. srpna 2012 v 17:53 | Kuba
"Obrázek nápadně připomínající tvář Ježíše Krista objevili místní na kmenu stromu, který zaměstnanci hřbitova pokáceli minulý týden. Protože "zjevení" budilo velkou pozornost návštěvníků hřbitova, rozhodl se místní starousedlík Sean Osborne natočit pařez na video a pochlubit se celému světu. Jde opravdu o velkou kuriozitu." ČÍST VÍCE

Natočili jsme dětského ducha. Skákal nám po autě

15. srpna 2012 v 17:52 | Kuba
"Lidská fantazie někdy nezná mezí. Britský pár Lisa a Phil Rigleyovi z Nottinghamu měli dlouhou dobu dojem, že jim vandalové po nocích ničí auto. Na svůj dům si proto nainstalovali bezpečnostní kameru. Druhý den se prý nestačili divit, co videonahrávka odhalila. Podle Britů jim po autě ve skutečnosti celou dobu skákal duch malého dítěte." ČÍST VÍCE

Ztracené pyramidy na Google Earth

15. srpna 2012 v 17:49 | Kuba
"Americká vědkyně Angela Micolová tvrdí, že pomocí aplikace Google Earth objevila v Egyptě několik objektů, které by mohly být "ztracené pyramidy". O objevu učiněném na satelitních snímcích informovala stanice al-Arabíja. Micolová našla v Horním Egyptě čtyři náspy. Jeden z nich má při bližším pohledu plochý vršek a zvláštně symetrický trojúhelníkový tvar." ČÍST VÍCE...

Historka č. 8 - Umrzlý muž ve vagónu

15. srpna 2012 v 17:46 | Kuba
Jednoho pátečního večera přijela na nádraží řada mrazících vagonů. Jeden ze železničářů měl projít všechny vagony, odečíst údaje tlakoměrů a dalších přístrojů a zapsat je do protokolu. Když vešel do prvního vagonu,zabouchly se za ním velké, těžké dveře. Nikdo neslyšel, jak do nich buší. Bylo mu jasné, že nemá šanci přežít víkend ve dvaceti osmi stupních pod nulou, když má na sobě jen letní oblečení.

Začal si zapisovat, jak jeho tělo reaguje:
  • 5 minut: Chodím je mi zima
  • 10 minut: Mrznou mi nohy
  • 15 minut: Nemám cit v nohou

V pondělí ráno otevřeli kolegové dveře od vagonu a našli ho tam mrtvého... Na podlaze ležela spousta řada lístků se zápisy, jak mráz postupoval jeho tělem. Mrazení ale nebylo zapnuté... muže zabila sugesce a jeho vlastní představivost..

Ty oči se přibližovali a víc si nepamatuju..

13. srpna 2012 v 20:52 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jako dítě jsem byl hodně závislý na své matce a tak jsem furt spal s ní. V noci jsem se probudil a viděl strašně velký oči. Prostě nejde vysvětlit, co jsem tu noc vlastně viděl. Jen vím, že jsem se probudil a viděl oči podobné kočce ale o hodně větší. Byly hned pod oknem, takže podle výšky střešního okna odhaduji, že šlo o velkou postavu. Když jsem ty oči uviděl, stuhl jsem. Nemohl jsem se hýbat ani mluvit... Pamatuji si, že jsem chtěl vzbudit mámu, ale nešlo to, ať už sem do ní šťouchal jakkoliv, bylo to k ničemu. Pak už si jen pamatuju, jak se ty oči příbližovaly a probudil se až ráno. Když jsem to říkal rodičům, řekli mi, že jsem měl živej sen. Tomu ale nevěřím, protože vím, že jsem byl prostě vzhůru.."


Historka č. 7

12. srpna 2012 v 18:10 | Kuba
Sluníčko krásně svítilo, senza příležitost někam vyrazit. Tak jsme se sestřenkou popadly kola a jely. Prostě někam, kde je hezky. Dojely jsme do lesa, u kterého byl na kraji park. První pohled byl strašidelný, ale co, vlezly jsme tam. Já jsem omylem zabouchla stará vrátka, které se málem rozbily. Prohlížely jsme si to tajemné místečko. Po chvilce něco šustlo. Myslely jsme, že je to nějaké zvíře, ale nebylo.. Za chvíli z keře vylítnul podivný stařík a něco na nás zakřičel, ale my jsme mu nerozuměly a stály jsme jak opařené na tom samém místě... Začali jsme křičet a potom zdrhat, ale nemohly jsme otevřít tu zatracenou branku. Koukala jsem na toho muže, zatím co sestřenka se mermomocí snažila přesvědčit tu branku, aby povolila. V roce něco držel... Pytel! Byl od nás už jen kousek a já myslela, že nám už ublíží. Branka najednou povolila a my jsme utíkali jako nikdy předtím. Něco za námi křičel, ale nerozuměly jme mu. Potom jsme zjistili, že v tom lese byla nalezena v pytli mrtvá holčička..

Historka č. 6

12. srpna 2012 v 18:06 | Kuba
Jako průvodčí osobních vlaků jsem jezdila v turnusu s jedním vlakvedoucím tři roky. Pak jsem odešla na mateřskou a ke svému povolání jsem se už nevrátila. S bývalým kolegou jsem se občas vídávala, věděla jsem o něm, že neumí zahálet ani v důchodu. Nakonec však nastalo období, kdy jsme se více než tři roky nepotkali. Jednou ( v noci ze čtvrtka na pátek ) se mi zdál sen. Procházela jsem nádraží a vidím kolegu v družném rozhovoru s jiným mužem, kterému, jsem neviděla do tváře. Pozdravila jsem a můj známý mi zvesela odpověděl. Teprve v té chvíli jsem si uvědomila, že je v uniformě a má u sebe brašnu vlakvedoucího. Proto jsem se zeptala: "Snad nechceš říct, že ještě děláš?" " Jo, Helenko, já kdybych nepracoval, tak bych umřel," odpověděl mi. Vtom jsem se s výkřikem vzbudila. Probral se i manžel a ptal se, co se stalo. Byly tři hodiny ráno. V duchu jsem si byla jistá, že se mu buď něco stalo, nebo že rovnou umřel. A měla jsem pravdu. Za pár dní vyselo na nádražní nástěnce parte s pátečním datem. Ten sen byl na rozloučenou, o tom jsem přesvědčená...

V noci jsem viděl klečící ženu vedle stolu..

12. srpna 2012 v 17:59 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Bydlím s rodinou ve starém domě v centru Prahy. Nastěhovali jsme se sem zhruba před třemi roky. Bydlelo tu mnoho jiných rodin, ale z nějakého důvodu vždy jen chvili. Nikdy se tu nestalo nic divného, až jednu noc... sedím takhle dlouho do noci u počítače a potřeboval jsem na WC. Musim projít přes celý obývák po tmě, kde je teprve vypínač. Když jsem se vracel zpátky do svého pokoje znovu po tmě tak jsem viděl něco, co mě fakt vyděsilo... zahlídl jsem klečící postavu ženy vedle stolu. Když jsem se podíval přímo tam, tak jsem nic neviděl, věděl jsem o ni v podvědomí, věděl jsem jak vypadá a že tam je i když ji nevidim... Nějak jsem na to začal zapomínat, když zhruba za půl roku u mě spala přítelkyně. Z ničeho nic se při usínání zvedla a koukala s vykulenýma očima na schody. Ptám se, co se děje a ona, že viděla jak tam sedí žena a dívá se na ni. Nejhorší je, že jsem ji o tom, co sem viděl já, nikdy neřekl a ona popsala tu samou ženu... Zhruba 30 let, tmavé, středně dlouhé vlasy a smutný pohled. Od té doby se začali dít stále divnější věci. Jinou postavu jsem spatřil v baráku ve výtahu, když jsem se díval do zrcadla... nějaký muž stál před zavírajícíma se dveřma výtahu a díval se dovnitř. To samé o pár dní viděla i má sestra... Od těchto událostí se tu občas stává, že ráno vylezu z pokoje a všude jsou rozházené útěrky, kapesníky, otevřené šuplíky i když jsem celou noc byl sám doma. Někdy jde slyšet bouchání na dřevěné dveře skoro v pravidelném rytmu... Opravdu nevím, co se tu děje.."


V tom davu jsem viděla mrtvého dědu..

12. srpna 2012 v 17:50 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Jednou v pátek jsem jela k tetě, ten den na návštěvu přijeli i babička s dědou. Večer, když odjížděli, se mě babička ptala, jestli nechci jet s nima, ale řekla jsem jí, že ne, že přijedu ráno. Už chtěli odejít, ale já jsem zničeho nic dědu dlouze objala. Nikdy nikoho neobjímám, když se loučíme, ani to nebylo v naší rodině zvykem. Nevím, proč jsem to udělala. Pak mi bylo trapně, právě z toho důvodu, že to bylo dost nezvyklý a začala jsem postupně, už jen z legrace, objímat i babičku a tetu se strejdou. Potom odjeli. Brzo ráno zvonil telefon, teta ještě spala, proto jsem ho zvedla, byla to babička a chtěla mluvit s tetou. Po skončení rozhovoru mi teta oznámila, že děda umřel. Bylo to 13.11. Od tý doby se mi o něm každý měsíc 13. zdálo (což si dokážu vysvětlit, mozek si to nějak zapamatoval atd). Pak se mi taky zdálo, jak je navečer a už se stmívá a někdo volá, tak zvednu telefon a v telefonu mi děda povídá, že se má dobře, ať to řeknu babičce, aby už nebrečela. Za nějakej čas jsem to jen tak, mezi řečí řekla mámě, která na tyhle věci moc nevěří a ta na mě vyjela s tím, proč sem jí to neřekla hned potom, co sem ten sen měla. To jsem moc nepochopila. Asi za rok jsem šla se spolužáky ze školy nejfrektovanější ulicí, kde proti mě chodili lidi. Najednou jsem v davu lidí uviděla stát dědu. Stál tam, koukal na mě a jdoucí lidi skrz něho procházeli a on tam pořád stál. Zastavila jsem se taky a koukala. Najednou si spolužáci všimli, že nejdu s nimi, zavolali na mě něco ve smyslu "co je?", já se otočila směrem po hlase a když jsem se potom koukla tam, kde stál děda, už tam nebyl. Od tý doby už se mi o něm nezdálo..."


Slyšel jsem hrát hračku z té bedny..

12. srpna 2012 v 17:43 | Kuba
Tento skutečný příběh nám byl zaslán na náš Facebook.
"Taky bych se chtěl podělit o zajímavej zážitek. S mámou jsme se přestěhovali do novýho bytu. Uběhl asi měsíc, bylo odpoledne a já byl sám doma... hrál jsem Playstationa 2, když tu mě popadl hlad, tak jsem si šel udělat sladký těstoviny (kolínka,cukr,kakao), tak jsem dal vařit vodu a vrátil se ke hraní... uběhlo tak 10 minut a já úplně zapomněl na ty těstoviny.. hrál jsem dál. Mám malou ségru, která má bednu hraček a najednou jsem slyšel hrát nějakou tu hračku z tý bedny. Byl to takovej růžovej mobil kterej vydává zvuky, tak jsem vstal a totálně se mi rozbušilo srdce, pomalinku jsem se přibližoval k tý bedně a šel jsem přes kuchyň... Samozřejmě jsem slyšel tu vodu, tak sem ji šel hned vypnout a hned sem si uvědomil, co se stalo... Jako kdyby mě někdo varoval.. Hned jsem se sebral a šel spát ke kamarádovi.."