Červenec 2012

Věříte na duchy? Začněte! Tahle žena s nimi žije už dva roky!

29. července 2012 v 15:09 | Kuba
"Pokud vám spolubydlící pije krev, věřte, může být hůř! Jakmile vám začne dělat společnost duch, celý život se vám obrátí naruby. A co je horší, nikdo vám to neuvěří.Duchařské historky šly tak trochu mimo mě. Jenže to, co se mi stalo nedávno, změnilo můj pohled. Upozorňuji, že vám možná bude běhat mráz po zádech…" ČÍST VÍCE...

Jméno napsané voskem vedle pentagramu..

29. července 2012 v 14:44 | Kuba
Velice nepříjemná věc se stala bratrovi našeho fanouška. Prosím o rady.
"Jednou se mému bráchovi stala docela nepříéjemná věc. Našel si holku, všechno bylo v pohodě, měli se rádi, po čase dokonce spolu bydleli, měli hezkou pokojnou domácnost, jednou však v noci když spali se vzala a odešla do kuchyně, bratr se taky náhodou probral a viděl to jak odchází, ale nevstával, zůstal ležet myslel, že šla jen na záchod, poté viděl z kuchyně jen takové ty záblesky svíčky, která je profoukávána větrem. Když se chtěl jít podívat, ona jí zhasla a šla do postele... na otázky co tam dělala neodpovídala. Ráno měla ranní, tak šla do práce dříve než bratr. Když se bratr probral a přišel do kuchyně, bylo tam napsáno z vosku jeho jméno vedle toho pentagram poskládaný z papíru. Bratr to volal mámě a jelikož on je tvrdohlavý a na tyto věci nevěří, řekla to máma i mě, já jsem o tom zjišťoval pár záležitostí, a zjistil jsem, že je to něco jako zaklínání člověka. Ví o tom někdo něco více? Prosím o rady.."


Školka, která je postavená na starém hřbitově

28. července 2012 v 23:50 | Kuba
Tentokrát se nám dostal do rukou příběh, který se odehrál ve školce na starém hřbitově.
"Moje mamka pracuje jako učitelka ve školce, která je vybudována na starém hřbitově a čas od času se neco přihodí ... Občas, když jde na raní od 5, zničeho nic začnou zhasínat světla, to sem tam stává pravidelně ... pak jeden večer se jim tam rozhoukal alarm a když tam přijela policie a servis tak zjistily, že za tu chvíli prošlo přes 30 objektu (duchů?) a pak jednou přišla mamka domu a řikala mi, že kuchařka, když ráno začala připravovat jídlo, se otočila a asi na 5 sekund viděla takovou bílo mlhavou postavu..."


Cítila jsem strašné oslabení a nemohla jsem dýchat...

28. července 2012 v 20:45 | Kuba
Z tohoto příběhů jde mráz po zádech..
Stalo se mi to minulý rok po Vánocích. Jsem už téměř zvyklá na návštěvy těch, co už mezi námi nejsou, ale tohle mě opravdu dostalo. Kdykoliv jsem byla sama doma nebo se psem slyšela jsem po domě různé kroky a někdo na mě volal. Několikrát se i stalo to, že pes jen tak přiběhl ke dveřím a někoho vítal (prostě na něhoko skočil a vrtěl ocáskem,ale neopíral se o dveře). Myslela jsem si, že je to děda, který v té době už nežil a proto jsem to ignorovala. Ignorovala jsem to asi tak týden ale po týdnu se mi začali zdát sny s nějakým chlapem, kterého jsem vůbec neznala, ale věděla jsem, že jsem ho už někde viděla. Tento sen se mi zdál už asi 3. noc po sobě a já se v tom snu rozčílila a nadávala jsem tomu chlapovi, ať pořád zamnou nechodí a dá mi pokoj. V tom se ten muž postavil ke mně a začal semnou jakoby ´bojovat´. Cítila jsem strašné oslabení a nemohla jsem dýchat, ležela jsem na zemi a on řekl : ,,Snad už to pochopíš, nevyhraješ.´´ a odešel. Se strašnou námahou jsem se postavila a snažila jsem se probudit, chvíli to trvalo ale nakonec jsem se probudila. Okamžitě jsem to všechno řekla mamce, která se mě začala ptát na to, jak ten chlap vypadal. Přesně do deailů jsem jí ho popsala a ona se jenom divila a řekla mi, že až pojedeme k babičce (k té co ji umřel manžel - můj děda), tak ji mám říct ať mi ukáže na fotkách prarodiče mého tatínka. Konečně jsme se k babičce dostali, já se ji zeptala a ona se mě ptala na co to potřebuju, tak jsem jí to řekla, o tom snu a popsala jsem jí toho chlapa. Dívala se na mě jako na blázna a začala mi ukazovat fokty. Na jedné z těch fotek byl te chlap co byl u nás v domě a co se mi o něm zdálo. Babička mi řekla, že to byl mého tatínka děda ale umřel, když měl taťka 3 nebo 4 měsíce.


Vše divně praskalo a pes začal štěkat

25. července 2012 v 12:24 | Kuba
Opět jsme obdrželi zajímavý příběh. Neváhejte si ho přečíst, je opravdu zajímavý!
"Mojí mamince před 5 lety zemřel tatínek (můj děda), dnes k ránu se stalo něco neobvyklého. Maminka spala a ve snu se jí zjevil děda, který jí pohladil, v zápětí se maminka lekla a probudila se, když se koukla na čas na video byly 4 hodiny ráno (v tolik hodin můj děda zemřel), což mamince bylo divné, protože byla hrozná tma, tak video zapla a zase vypla a ukázalo se, že jsou teprve 2:46. Najednou začalo všechno tak divně praskat a náš pes začal štěkat, pak zase usnula... Když mi ráno vyprávěla, co se jí přihodilo, tak jsem jí to moc nevěřila, protože se mi nikdy nic podobného nestalo, ale nějak jsem nad tím přemýšlela a řekla si, že možná něco takového asi opravdu existuje..."


Slyšeli jste už o astrálním cestování?

23. července 2012 v 11:29 | Kuba
Slyšeli jste už o astrálním cestování? O tomto jevu si můžete přečíst zde.
"Víte co je to astrální cestování? Že opustíte tělo a vaše duše putuje někam jinam. No nikdy jsem tomu nevěřila, tak jsem to párkrát zkusila (podle knih a internetu).. Asi po dvou týdnech co jsem to občas jen tak z relaxace zkoušela, jsem začala slyšet hlasy a vídat podivné věci, někdy jsem byla schoulená do klubíčka, s nervama totálně v pr*eli, protože to byly hrozné chvíle - a to opravdu na ničem nejedu. Po nějaké době to přestalo a já už to nikdy nebudu zkoušet..."


Z bývalé márnice se asi stane plážová chatka

23. července 2012 v 11:23 | Kuba
"Maličká budova nacházející se v přímořském Saltburn-by-the-Sea je na prodej. Na tom by asi nebylo nic tak zajímavého, kdyby však nebyla budova z 19. století bývalou márnicí. Nyní se však očekává, že si budovu potenciální kupce přestaví na malou chatičku, kterou bude využívat k rekreaci. Ačkoli je budova malá, prodejní cena se možná vyšplhá v přepočtu na 800 tisíc korun." ČÍST VÍCE...

Když jsem zahlédla černou siluetu, vyhrkly mi slzy

23. července 2012 v 11:19 | Kuba
K tomuto příběhu není co dodat. Na světě se dějí prostě neuvěřitelné věci!
"Prosím, jestli tohle budete zveřejňovat, tak vynechte moje jméno. Píšu, protože bych potřebovala poradit. Stalo se to tři možná čtyři měsíce zpátky. Šla jsem spát, mohlo být kolem jedenácté. Vždy mi dlouho trvá než usnu (někdy i tři hodiny). Ve dvanáct šli spát i rodiče a byt se zahalil do tmy a ticha. Přemýšlela jsem s otevřenýma očima o různých nesmyslech. Najednou lupla klika a dveře se do široka otevřely. Nejdřív jsem to ignorovala, protože když je na chodbě průvan, tak se moje staré dveře od pokoje otevřou, ale vždy maximálně tak na 10 cm. A jak už jsem zmínila, tentokrát se otevřely dokořán. To už upoutalo mou pozornost a mírně vylekaná zírám na bílé dveře obklopené tmou, když v tom vešla nějaká černá silueta a postupně se přibližovala k mojí posteli. Vyhrkly mi slzy (dokonce i teď jak to píšu) a schovala jsem hlavu pod peřinu a tiskla se k polštáři. Pak si už jen pamatuji, jak jsem vzlykala a prosila, ať je to jen sen a probudím se. Probudím se až ráno a jdu na snídani do kuchyně za mamkou. Ptala jsem se ji, jestli byla v noci u mě v pokoji, avšak opáčila, že u mě v pokoji nebyla. Stejným výslechem jsme podrobila taťku, ten ale také odpověděl záporně. Vyprávěla jsem jim o tom, co jsem v noci viděla, ale nevěřili mi a utěšovali mě, že se mi to zdálo. Vyprávěla jsem to i kamarádům, ti ale reagovali úplně stejně jako rodiče. Od té doby se večer bojím chodit pěšky sama domů, vždy si vyžebrám doprovod. Mám pocit, že mě někdo sleduje. Asi měsíc po tom, co se mi to stalo, jsem spala s rodiči. Byla jsem opravdu vyděšená a i teď mám stále kvůli tomu těžké spaní. Nevím co to bylo, ale vím, že je to tu někde stále..."


Babička, která je po smrti, si chtěla přiťuknout s dědou

23. července 2012 v 11:09 | Kuba
Další z mnoha neuvěřitelných příběhů! Co si o tom myslíte?
"Asi před třemi lety jsme slavili dědečkovi narozeniny, má babička je ale po smrti již 5 let. Sešlo se několik členů rodiny, zkrátka klasická oslava. Dědeček odešel s bratrancem a stýčkem do sklepa a my jsme zůstali v obývacím pokoji. Sedla jsem si na jeho křeslo a dál jsme si povídali. Na konferenčním stolku bylo pár táců s jídlem, a skleníčky od vína. Po chvilce se tátova sklenka od vína rozpohybovala. Popojela cca 15 centimetrů a zastavila se těsně u té dědečkové. Nevěřili jsme vlastním očím. Sklenička nebyla zespodu mokrá, nikdo do ní nemohl strčit zkrátka nebylo racionální vysvětlení, proč se sklenka sama od sebe rozjela po stole. Asi si babička chtěla přiťuknout s dědou a oslavit s námi narozeniny. Děda tvrdí, že se mu takových věcí stává víc. Že vidí mihotavé pohyby u skříně- jako nad ohněm atd. Tak uvidíme jestli se mi tam ještě někdy něco podobného přihodí."


Nejlepší důkaz o přítomnosti duchů za posledních deset let

23. července 2012 v 10:59 | Kuba
"Asi před rokem si Dan Clifford otevřel v britském Perthu bistro. Netrvalo dlouho a jeho zaměstnanci začali pociťovat přítomnost něčeho podivného. Vše vyvrcholilo koncem června, kdy záznam bezpečnostních kamer odhalil v podniku přízračnou postavu. Záznamové zařízení se prý spustilo uprostřed noci, kdy cosi aktivovalo senzor pohybu." ČÍST VÍCE...

Říkala jsem si, že to přejde..

23. července 2012 v 10:49 | Kuba
Toto se stalo, když byla naše fanynka z Facebooku sama doma. Něco jí vyděsilo, tak si přečtěte, co to vlastně bylo. Těšte se na další zajímavé příběhy ze života.
"V poslední době, se kolem mne dějí opravdu zvláštní věci. Je léto a rodiče jsou často na oslavách, u přátel, a tak jsem v jednom kuse přes noc sama doma. Jsem zvyklá být sama, takže mi to ze začátku nevadilo, ale pak se začly dít věci. Máme půdu, ale na tu se nesmí moc chodit, protože strop je strašně křehký, a pokud by se na něj někdo postavil celou vahou, probořila by se. Takže když se tam leze musíte po čtyřech a opatrně. Jenže, já slyším kroky, je jedno jestli je den, či noc. Přísahám, že slyším jak tam někdo chodí a dupe. Prvně jsem si říkala, že mám slyšiny a že to přejde, ale opakuje se to. Dále v noci vidím obrysy postav, možná že mě šálí můj už tak špatný zrak, ale když to vidíte několikrát za noc... Sousedé byli teď týden na dovolené, a nikdo u nich nebyl. Ale přesto jsem odtamaď slyšela kroky, bouchání skříní a nádobí. Jsem si 100% jistá, že tam nikdo nebyl, teda nikdo hmotný. Ze začátku jsem byla poměrně skeptická, ale teď mě to začíná děsit."


Je to možné, když mu zemřela manželka, ale neměla jsi halucinace?

23. července 2012 v 10:39 | Kuba
Máme tu další příběh, který vypráví dívka, která byla se svým otcem na dovolene na Slovensku.
"Byla jsem s mým tátou na dovolené na Slovensku, oba dva milujeme turistiku, a chtěli jsme si to udělat ještě zajímavější, takže po naší velké tůře okolo 20-21 hodiny, jsme si scháněli ubytování u lidí v domečkách, kteří pronajímají pokoje na jednu noc, když jsme tak projížděli vesničkou, vidíme ceduli, kde lidé nabízejí něco přesně pro nás, tak neváháme a ubytujeme se u staršího pána, který bydlí jen se svým synem. Po večerním povídání u ohně se od pána dozvíme, že mu zemřela manželka a že ložnici, kterou spolu s manželkou měli, teď pronajímají pro turisty. Když jsme si šli po dlouhém, namáhavém dnu lehnout, byla jsem moc unavená, zamluvila jsem si část postele u okna. Konečně jsme ulehli do postele, táta usnul během dvou minut a já se asi 3 hodiny převalovala a nemohla jsem usnout, přitom jsem byla tak unavená. Když konečně došlo na to, že jsem pomalu usínala, tak v polospánku mě něco vzbudilo, otevřela jsem oči a nad sebou jsem viděla tvář ženy, která se na mě dívala kamenným pohledem, byla jsem vystrašená a zmatená, rychle jsem vstala rozhlédla se po místnosti, naštěstí byl před postelí malý gauč, který sice nebyl moc pohodlný, ale usla jsem na něm hned. Ráno jsem to říkala tátovi, který mi na to řekl pouze: "Je to možné, když mu umřela manželka, ale neměla jsi halucinace?", ještě že jsme z toho místa pryč!"


Napadl mě Mulo?

23. července 2012 v 10:29 | Kuba
Co se to našemu fanouškovi přihodilo? Možná mu to způsobilo stvoření, kterému se říká Mulo. (Mulo = podobizna mrtvého člověka, který vypadá na pohled jako živý, ale není, jeto duch... může na sebe vzít podobnu někoho z rodiny, kdo už je mrtev, muže se vám zjevit v jakékoliv podobě... může vystrašit a nebo jen dát pocit, že vám nic neudělá, ale i když se ukáže třeba v podobě, koho jsme znali a chtěli bychom zpět, není to už on)
"Nedávno se mi stala taková divná věc..dlouho jsem nad tim přemýšlel a snažil to pustit z hlavy ale nedalo mi to a hledal jsem řešení. Nejde ani tolik o strach ale o zvědavost... jednou jsem takhle ležel v posteli a nějak nemohl usnout, proto jsem se zadíval do tmy..když jsem najednou zahlídl něco na stropě, rozsvítil jsem ale nic tam nebylo... zhasl jsem a znovu. Prvně jsem si myslel, že to jsou třeba nějaké odrazy, ale stále mě něco přesvědčovalo, že tomu tak neni. Vypadalo to, jako bytosti, nebo duchové... prostě záhadná stvoření.. plazilo se to po stropě jako nějaký kouř ale bylo to špatně zpozorovatelné... vždy jsem se na to musel tak 10 sekund dívat, než jsem pořádně rozeznal, zdali to neni jen z unavenosti, nebo podobně... jak jsem se tak díval, nechtěl jsem tomu pořád věřit..tak jsem se díval stále pozorněji a z ničeho nic se to rozletělo na mě do postele přímo na obličej... pak to na stropě dá se říct zmizelo a já měl další dva dny takový divný pocit na hrudi... dokonce se mi i špatně dýchalo. Opravdu nevím co to bylo...."


Nikdo nevyvrátí, že se se mnou přišla rozloučit má babička

23. července 2012 v 10:19 | Kuba
A je tu další příběh, který jste nám sami zaslali! Jedna dívka v něm uvádí, jak se s ní přišla rouzloučit její milovaná babička.
"Když jsem byla malá holka, vždycky jsem se děsila bubáků, duchů, vetřelců, critters a podobných "blbinek" z filmů. Ale nikdy jsem nezažila nic skutečného. Až jednou... bylo mi necelých 18 let. Byl večer na začátku dubna. Před osmou večer odešel můj ex přítel domů a já zůstala sama. Máma měla odpolední. Venku se už začalo stmívat, když mě náhle polil studený pot, začala jsem se chvět a měla jsem pocit, že tam někdo se mnou je, že se na mě někdo dívá. Měla jsem nepopsatelný divný pocit, dost možná strach. Celý barák jsem rozsvítila a pustila televizi, na kterou jsem se stejně nesoustředila. Okolo desáté ten pocit pomalu odezněl, a když přijela máma v půl jedenácté, uklidnila jsem se úplně... Povídali jsme si a mami se svěřila, že zažívala také zvláštní pocit, i když ne tak intenzivní jako já... Druhý den jsem se dozvěděla pravdu... Moje milovaná babička ten večer zemřela... ve 21:00 hod... Nikdo a nic mi nevyvrátí, že se se mnou tehdy přišla rozloučit"


Když mi zemřela babička...

23. července 2012 v 10:09 | Kuba
V tomto příběhu jedna dívka popisuje, jak se s ní přišla rozloučit její babička.
"Ležela jsem a měla u sebe svého psa. Ten mi ležel jako vždy u nohou. Z ničeho nic jsem cítila z místa kde leží můj manžel krásnou, dámskou vůni. Můj pes se začal strašně klepat, od nohou se přesunul k mému hrudníku a přitiskl se co nejblíže ke mě. Trvalo to jen chvilku. Pak jsem přestala tu vůni cítit a pes se přestal klepat. O pár hodin později jsem se dozvěděla, že mi zemřela babička. Snad nebudu za blázna... Ale vážně se mi to stalo..."


Stejné UFO viděli ve stejnou dobu lidé v USA, na Slovensku i v Polsku

23. července 2012 v 9:56 | Kuba
"O tom, že se na obloze nad USA objevilo UFO, se píše docela často. Neidentifikovatelné lítající objekty se tam zjevují každou chvíli. Podivná světla, která tam zahlédli lidé minulou sobotu, ale tentokrát viděli i obyvatelé sousedního Slovenska nebo Polska. Na internetu se objevilo nejdřív video, zachycující kmitající světlo na obloze nad Salt Lake City v Utahu." ČÍST VÍCE...

Když jsem byla sama doma..

22. července 2012 v 20:30 | Kuba
Byl nám zaslán další příběh, který se stal jedné dívce, když byla sama doma.
"Jednou jsme se s kamoškou dívaly u nás na horory a nikdo nebyl doma, jen my dvě. Po posledním filmu, kdy byla tak jedna hodina ráno, jsme šly ven si zapálit. Vedle schodů, které vedou ke dveřím byl popelník - dokouřila jsem první cígo a šla jsem to odhodit.. Jen tak letmo jsem se podívala na dveře a všimla jsem si, že hlavní dveře jsou otevřené... Přitom nikdo nebyl doma a my chodily celý den i noc oknem, protože ho mám hned u země. A jestli jsou dveře zamčené, jsem taky zkoušela několikrát... Pak se stala další zvláštní věc... Mám psa, no a ten byl celou dobu u mě v pokoji, kde byly zavřené dveře. Když jsme šli tedy ven kouřit, pes najednou začal strašně štěkat, to by mě neudivilo, ale byl v úplně jiném pokoji! Nikdo nebyl doma a dveře z pokoje jsem měla zavřené.."


Fotografie č. 14 - Duch v okně na hradě v Německu

22. července 2012 v 19:23 | Kuba
Náš fanoušek na Facebooku nám zaslal tuto fotku: "Potom, co jsem si včera tady prohlížel fotky, tak jsem si řekl, že si projedu své osobní fotky a něco jsem našel... je to v Kleve v Německu na jednom hradě... a na fotce je zachycena moje sestra a v pozadí jsem já, ale v okně hradu je další neznámá osoba..."


Bývalý šibeniční vrch

22. července 2012 v 19:06 | Kuba
Další příběh, který jste nám sami zaslali. Děj se odehrává na místě, kde dříve byla šibenice.
"Naše sídliště se nachází na bývalém šibeničním vrchu (ironií je nynější název Zlatý Vrch). Povím vám pár situací, které se mi tu staly. Naši vybourali starou komunistickou skříň a místo ní nechali vystavět malou šatnu a tím to vše začalo... Vedle šatny měli rodiče ložnici. Nikdo nám nic v tu dobu neřekl, abychom nepřipadali panice, ale kdykoliv šli naši za zábavou, já s bratrem jsme se nakýblovali k ním do postele a koukali na televizi. Oba jsme se paranoidně otáčeli v domění, že někdo stojí ve dveřích. Smáli jsme se sobě navzájem. Jenže když to tak bylo pokaždé, když jsme se zdržovali v ložnici, museli jsme to už rodičům říct. Mysleli jsme si, že od nich uslyšíme jak máme bujnou představivost. Ale oni jen kývli na to, že tam něco bude, jen nás nechtěli strašit. Jak čas plynul, občas se v kuchyni ozval zvuk dokrajujícího nože (ničemu jinému se to přirovnat nedalo), nebo jsme se otáčeli ke dveřím v domění, že tam někdo stojí. Bráška se odstěhoval do německa za prací. Z ložnice se stal obývák tak jsme toho ducha moc nevnímali. Já jednoho dne odjela na intr. V půli týdne přijeli domů rodiče z dovolený a táta začal hledat ovladač (tuto situaci znám z jeho výkladu, ale o takových věcech se nežertuje, proto vám to vylíčim v citaci). "Když jsme přijeli domů, chtěl jsem si užít trochu český televize, tak jsem hledal ovladač. Rozházel jsem celej gauč, v kuchyni jsem byl, u tebe v pokoji, v ložnici a i jak debil jsem se podíval do koupelny. Prostě nikde nebyl, tak jsem se vrátil do obejváku a ten ovladač byl připravenej na hraně gauče." Další situace byla taková: "Byla jsem sama doma a chtěla jsem si udělat pěknej večer. Přitáhla jsem si do obýváku sedací vak tak, že jsem seděla zády ke dveřím a pustila si koncert oblíbený kapely. Najednou mě přepadl zvláštní pocit frustrace. Cítila jsem, jak někdo stojí ve dveřích a dívá se směrem ke mě. Nemohla jsem se otočit a zhluboka se nadechnout. Zavřela jsem oči a prosila aby odešel. Po chvilce vše ustalo a já mohla dělat vše jako předtím. Jen mi bylo špatně od žaludku. Volala jsem proto mamině, která byla na noční, jestli si se mnou chvíli nemůže povídat. Vše jsem jí vysvětlila, ale ona mě jen chlácholově uklidňovala. Po tomhle incidentu jsem už těžko chtěla být doma sama. Pak se vše uklidnilo, nic se nestalo a s tím odcházel i můj strach. Poději se ale stala další věc. Duchovi se asi v šatně nelíbila moje bota. Prostě mi jí vyhodil. Normálně vám vypadne bota před botník, ne ven ze šatny, ještě špičkou k vám do obýváku (ano, zase jsme tam seděli). Přišlo nám to zvláštní a já šla botu s humornou připomínkou ("asi mu smrdí") vrátit na místo. Opět se nic nedělo (já vím, že to zní jak z paranormal activity)... pak jsme našli malé koťátko. A museli jsme si tu potvůrku nechat. Opět jsem byla sama doma a že si pustím film. U něj jsem usla a probudila mě mamina až na titulky. "Co jsi udělala kočce?" Rozespale jsem přemýšlela co jsem ve spánku mohla provést, když jsem ji, ale viděla jak je celá naježená a kouká do šatny, projela mnou panika. "Já už tu spát nebudu!" Mamina se mě snažila uklidnit. Já to zvíře proklínala. Táta viděl jak někdo v noci jde ke mě do pokoje postava a pak jen slyšel, jak se s někým bavím. Nakoukl do pokoje a zeptal se: "Spíš?" Odpovědí mu bylo NE, kterého jsem si vůbec nebyla vědoma. Pak jsem procitla a slyšela otázku: "Ty jsi teď s někým mluvila?" "Cože? Ne, proč?" Nechápala jsem, co se děje... Ráno mi pak vysvětlil co se stalo a já se pak připravovala na nejhorší, ale dál už nic nepřišlo."


Astrální cestování

21. července 2012 v 16:50 | Kuba
Představte si, že umíte procházet zdí, létat, nebo se podívat na jakékoliv místo na zemi i jinde...Toto všechno a ještě mnohem více je nám umožněno během astrálního cestování. Astrální cestování je jev, při kterém astrální tělo (naše duše) opouští své fyzické tělo.

Co se s lidmi děje při astrálním cestování:

  1. Když se astrální tělo odděluje od těla fyzického,ztrácí subjekt na okamžik vědomí
  2. Než se astrální tělo vzdálí, vznáší se chvíli nad tělem fyzickým
  3. Stejný jev se opakuje před návratem do fyzického těla
  4. Při návratu astrálního těla do těla fyzického subjekt znovu na chvíli ztrácí vědomí
  5. Vrátí- li se astrální tělo moc rychle, fyzické tělo sebou několikrát škubne
Astrální cestování je založeno na skutečnosti, že máme 2 těla - tělo fyzické, které roste, zraje a nakonec umírá a tělo astrální, které je dvojníkem fyzického těla. Právě toto astrální tělo se může občas od fyzického vzdálit, přičemž ale s sebou nese naše vědomí.


O astrální cestování se nepokoušejte v přílišném vlhku a za bouřky. Někteří lidé tvrdí, že za bouřky lze bezpečně cestovat, pokud před cestou ponoříte ruku na několik minut do nádoby s vodou, ala já bych to neriskoval a astrální cestu bych odložil na jindy.Měli byste si zvolit dobu, kdy nebudete nikým rušeni. Přímo před cestou nejezte, ale neměli byste pociťovat ani hlad. Mnoho lidí cestuje při ležení v posteli.


Nekřižte ruce a ani nohy - pokud je křížíme, podvědomě se tak držíme zpátky. Proto je důležité mít nohy a ruce uvolněné. Je třeba, aby vaše astrální cesta měla nějaký cíl. Poprvé je to celkem snadné. Vašim cílem je opuštění vašeho těla a vznášení se maximálně několik metrů od něj.

PRVNÍ ASTRÁLNÍ CESTA

Hlavně neopouštějte svůj pokoj! Zcela se uvolněte a relaxujte. Vaše mysl musí zůstat uvolněná a klidná. Myslete na cíl své astrální cesty. Nyní zaměřte svou pozornost na čelo a nechte svou mysl, aby se v čele oddělila od těla. Pravděpodobně budete mít pocit, že se propadáte nebo vznášíte. Za začátku vám to bude nepříjemné, ale nechte věcem volný průběh a nebojte se, strach vás může stáhnout zpět do fyzického těla. Někdy to jde hladce na poprvé a jindy to naopak trvá. Největší potíž je v tom, že lidé často zazmatkují, jakmile ucítí, že klesají anebo že se vznášejí. Jakmile ucítíte, že klesáte skrze povrch vašeho lůžka, je to jenom dobře. I zde platí, že první pokus je ten nejtěžší. Je skvělé pokud se vám astrálně cestovat podaří hned na poprvé, ale vězte, že některým lidem to trvá i několik měsíců zkoušení, než se to naučí.

Hlavně se nesmíte bát!

Tady vám popíšeme nejlehčí metodu, jak na astrální cestování: "Představte si, jak se díváte do kamenné hluboké studny. Pomalu se nakláníte přes okraj a začnete padat....Snažte se pád vybavit co možná nerealističtěji (i se vzduchem jak svištíte dolů). Sledujte dno jak se pomalu přibližuje... po chvíli byste měli cítit vibrace (ty vibrace se budou stupňovat, jak se bude blížit dno, tak se nelekněte)...jakmile dopadnete, tak byste se měli ocitnout mimo tělo."