Červenec 2012

Peklo na Sibiři

31. července 2012 v 21:48 | Kie*
Chcete se něco dozvědět o legendě zvané "peklo na Sibiři"? Mám zde pro Vás krátký článek, který Vás dostane do obrazu...

Hned ten den moje babička upadla do kómatu

31. července 2012 v 19:44 | Kuba
V tomto příběhu popisuje fanynka sen, který do dnes nepochopila..
"Před 3 měsíci se mi zdál sen každou noc, stále dokola, 3 týdny. Uměla jsem lítat jediná na světě, ale ostatním to přišlo přirozené, nikdo si toho snad ani nevšímal, jako by to bylo naprosto obvyklé, nelítala sem vysoko, tak cca 1 metr nad zemí, bylo to tak jednoduché... Ke konci snu to bylo vždy stejně, koukala jsem nad sebe a letěla víš a víš, cítila sem tak strašný strach, že sem to vnímala natolik až došlo k probuzení. To se opakovala stále každou noc bez výjmky, až jednu noc sem si v tom snu řekla, že to překonám a tak sem se dívala stále nahoru, takové napětí a strach jsem nikdy necítila, procitala jsem a pomalu se porbouzela... a najednou se mi objevil anděl, byl krásný. A v tu chvíli jsem se hned probudila. Podívala sem se hned do snáře, kterého máme doma a znamená to "smrtelná nemoc".. No a hned ten den moje babička upadla do kómatu a je v něm dodnes... Lidi kolem mě ze mě mají strach a přítel nechce slyšet o čem se mi zdá..."


Historka č. 4

31. července 2012 v 19:34 | Kuba
Jeden den, když u mě doma spala kámoška, tak jsme dělat něco zábavného a aby to bylo na dlouho... Napadlo nás, že budem vyvolávat duchy, jakou osobu, to nás napadlo hned po chvilce, vybrali jsme si Marii Terezii. Když jsme začali vyvolávat, tak se nic nedělo, ale po chvilce se začala klepat lampička.. Báli jsme se a radši jsme ducha nechali být... Ráno, když jsme se probudili, tak jsme byli zděšený a obě jsme měli po těle pupínky, pak jsme si uvědomili, že jsme včera neodvolali toho ducha...


Táta to viděl také a popsal to úplně stejně!

31. července 2012 v 19:24 | Kuba
Tohle se stalo našemu fanouškovi, když byl na dovolené v Chorvatsku.
"Zdravím, tohle se opravdu stalo, když jsme byli v Chorvatsku s rodinou. Byli jsme tam už poslední den, když přišla bouřka. Všichni jsme to nijak nevnímali a spali jsme. Já spal s bratrem ve stejném pokoji a rodiče zas v druhém. Když byli cca 3 hodiny ráno, probudil mě zděšený bratr, že viděl nějakou postavu, která neměla nohy jen tak se pohupovala, měla na sobě cosi jako kabát a stála u dveří a koukala se do pokoje. Bratr se prý nemohl pohnout, když mě však probudil, nikdo tam nebyl. Tak jsme šli za rodičema jim to říct. To mě vyděsilo pak ještě víc, protože táta to prý viděl taky a dokonce tu postavu popsal naprosto stějně. Majitel nám říkal, že kdysi ten barák patřil jeho synovi, který umřel ve válce mezi Srbskem a Chorvatskem. Od té doby opravdu věřím na duchy."


Obří mořský humanoid - Ningen

31. července 2012 v 19:05 | Kuba
Údajně žije v opuštěné oblasti moří okolo Antarktidy. V posledním desetiletí se k výzkumu moří na obou pólech přistupuje tak jako nikdy předtím. Jsou zde závažné klimatické změny. Každý již slyšel nejrůznější historky o mořských panách. Ningena by se k nim dalo do jisté míry vlastně přirovnat. Má jít o tvora dlouhého 20 - 30 metrů s masivní bílou kůží podobnou velrybám. Jeho tělo se má skutečně podobat tělu kytovců. Má však namísto předních ploutví pár mocných, člověku podobných, končetin... podle některých svědectví dokonce s prsty. Mnoho zpráv o spatření tohoto podivného tvora pochází hlavně z Japonska.

Více informac zatím není k dispozici...

Informace o Ningenovi jsem se dozvěděl zde.

Už jste slyšeli zvuky z pekla?

31. července 2012 v 17:40 | Kuba
Tohle nahání hrůzu.. Představovali jste si někdy, jak asi zní peklo? Výzkumníci vykopali na Sibiři 4,4 km hluboukou díru a spustili do ní nahrávací zařízení... Zvuky začínají v 3:00


Vidí malou holčičku v bílém s dlouhými vlasy...

31. července 2012 v 14:00 | Kuba
Naše fanynka má malou sestru, která vidí to, co ostatní ne...
"Chtěla bych s něčím pomoci. Mám 7 roční sestru, trvá to už asi dva roky, prostě neusne sama, hrozně se bojí být sama po tmě... tvrdí že vidí malou holčičku v bílém s dlouhými vlasy. S mamkou jsme ujištěné, že žádný horor jako je Kruh a podobně neviděla. Přemýšleli jsme nad tím, jestli to není kvůli tomu, že máme naproti dveřím do dětského pokoje zrcadlo, jestli to nemá nějaký negativní účinky, nebo tak něco. Mamka říká, že jako malá jsem tohle říkala taky, ale netrvalo to tak dlouho, asi jenom tři měsíce. Někdy se třeba v noci vzbudí, sedne si na postel a jen tak kouká... někdy vztane, chvilku stojí a pak si zase sedne. Mám z toho husinu i já, protože čím víc se tím s mamkou zabýváme, tím víc začínám zpozorovávat něco podobného...."


Krvavý nápis na stěně..

31. července 2012 v 13:49 | Kuba
Tento záhadný sen se zdál mamce naší fanynky..
"Chtěla jsem se podělit o jeden takový sen, co se zdál mé mamince... Zjevil se jí starý šedivý muž, neměl žádné vrásky a mamka ho vůbec neznala... V tom snu stál u ní a jelikož se ho bála, chtěla začít křičet, ale nemohla ze sebe vydat ani hlásku.. ten muž najednou začal psát krvavě na stěnu: Konečně jsem tě našel... a kolem toho ještě fůra něčeho napsaného, co mamka nestihla přečíst.. Od pěti od rána seděla v kuchyni a nechápala, co by to mohlo být, či znamenat... A hlavně toho muže ráno viděla v autobuse, když jela do práce! Prosím poraďte, mám o mamku strach.."


Znamení dědy, který se přišel rozloučit

31. července 2012 v 13:39 | Kuba
Tento krátký příběh nám byl zaslán včera, dívka popisuje, jak se s ní nejspíš přišel rozloučit děda. Co si o tom myslíte? Pište komentáře...
"Byla jsem sama doma a dědu jsem měla v nemocnici. Tak jsem se rozhodla že se za ním stavím, přišla jsem tam a děda byl uplně v pohodě, tak jsem si s ním povídala a pak odešla domů. V tom jak jsem přišla, zapla jsem noťas a najednou mi volala babička. Tak jsme spolu různě mluvili a nejednou se mi vypl notebook a spadla sklenička ze stolu a rozbila se... a když se to přímo stalo, tak mi babička po telefonu řekla, že jí spadl květináč ze stolu.... Tak jsem se rozhodla odejít k babičce. Oblékla jsem se a šla... už jsem byla na odchodu a najednou mi zavolala babička že děda umřel... Nevím jestli to bylo znamení, fakt nevím, ale od teď se furt u nás děje něco divného.... Nechápu to..."


Když tam přišla, nikdo tam nebyl..

31. července 2012 v 13:32 | Kuba
Teď si můžete přečíst krátký příběh, který se odehrál na autobusové zastávce..
"Určitě jste každý už viděl kryté autobusové zastávky. Moje teta mi vyprávěla, jak šla pozdě večer z práce na autobus. Protože tam ale byla dříve, stála ještě chvilku u kostela (autobusová zastávka byla hned naproti kostelu a zároveň pod hřbitovem). Najednou uviděla nějakou tmavou osobu, snad ženu, která šla taky na zastávku a vešla do ní. Teta si teda řekla, že když už tam někdo čeká, půjde tedy na tu zastávku taky. Jenže když tam přišla-nikdo tam nebyl. Nedokáže si doteď vysvětlit, kam ta žena mohla zmizet. Ptala jsem se jí, jestli ta žena třeba namísto do zastávky nepokračovala dál v cestě, ale teta si je stoprocentně jistá, že šla opravdu do zastávky a nikam jinam."


Slenderman na dětském táboře?

31. července 2012 v 13:20 | Kuba
Ten Slenderman mi opravdu začíná nahánět hrůzu...
"Včera jsem narazil na vaši FB page a následně i na váš web. Hlídal jsem večer synovce, takže jsem měl celkem dost času a pročítal jsem si vaše články. Narazil jsem také na článek o Slendermanovi, četl jsem si ho, ale ze strachu jsem se nedíval na videa a řekl jsem si, že se na ně podívám až doma, až nebudu sám. Přijel jsem domů, díval se na videa a v tu chvíli mi problikl zážitek z dětství... Byli jsme na dětském táboře, když mi bylo asi 10-12 let. Byli jsme ubytovaní na pokojích v budově v 1. patře a okno jsme měli přibližně 2 - 2.5 metru nad zemí. Večer, když jsme si dopovídali a rozhodli se spát, tak jsem se podíval ven z okna a viděl jsem jakoby strašně hubenou, vysokou siluetu postavy. Říkal jsem si, takhle hubený přece nikdo být nemůže a usoudil jsem, že někdo z vedoucích nám kouří pod oknem a okno ho nějak "protahuje", že ho vidím hubeně. Ovšem ta silueta se vůbec nehýbala. Viděl to i jeden můj spolubydlící, ale zakecali jsme se a naštěstí usnuli. Ráno jsme to probírali a přemýšleli jsme co by to mohlo být, přece nikdo nemůže být vysoký 2.5 metru, říkali jsme si... Dnes jsem se díval na to video a došlo mi to - byl to nejspíš Slenderman. Nikdo nezmizel, ale jednoho našeho spolubydlícího odváželi dřív domů a museli si pro něj přijet rodiče. Bohužel už nevím, z jakých důvodů."


V noci se otevíraly skříně i dveře, praskaly skleničky...

31. července 2012 v 13:09 | Kuba
Tento příběh nám zaslal fanoušek, který se začal bát chodit navštěvovat babičku..
"Asi před dvěma lety mi umřel děda. Hned po tom se na zrcadle udělala taková šmouha, která nejde vůbec smýt a prostě mi připomíná nějaký obličej. Zhruba po roce se v domě začaly dít divné věci. Přes noc se otevíraly skříně, vrzala péra z pohovky, otevírali se dveře, praskaly skleničky atd... Ale tyhle jevy by měly určitě nějaké normální vysvětlení. Velice dobře si pamatuji na jeden svůj zážitek. Jednou, když jsem spal u babičky, protože byla nemocná, jsem slyšel cinkání klíčků. Venku stálo dědovo staré auto, které bylo otevřené a nastartované. Dobře si pamatuji, že to auto bylo předtím zavřené a určitě nebylo nastartované. Asi 3 měsíce po této události slavil strýček 44 narozeniny. Jak jsme tak seděli venku, tak se mi chtělo čůrat a byla mi zima. Proto jsem šel do domů. Ze dveří od záchoda jsem viděl siluetu člověka. Vypadalo to, jako by děda chodil po domě. Rozrazil jsem dveře a rychle běžel ven. Tam jsem to řekl mamce a ta mi pověděla, že to není reálné, ale že to byl jenom jakýsi 'přelud' v mé mysli. Do domu jsem se bál jít sám a tak jsem řekl mamce, aby šla se mnou. Když jsme vyšli ty schody do druhého patra, tak tam byla strašná zima a světlo nefungovalo. Mamka šla rozsvítit a já se odhodlal jít si pro mikinu sám. Jen tak ze zvědavosti jsem se kouknul na to zrcadlo, ve kterém byla vidět ta tvář, která nikdy nešla smejt. Nebyla tam... Když jsem si šel do šatníku pro mikinu, tak jsem koutkem oka zahlédl opět tu siluetu, jak na mě kouká z okna. Doteď jsem u babičky doma nebyl. Jinak ta čmouha se prý na to zrcadlo vrátila. Navrhl jsem jí, aby to zrcadlo dala pryč, ale nesouhlasila. Prý je to jediná věc, která dědovi zůstala po svém tatínkovi, který mimochodem umřel na úplně stejnou nemoc, jako děda..."


Demon attack

31. července 2012 v 11:47 | Kie*
Co si myslíte o tomto videu? Zdá se vám to skutečné nebo naopak? V čase 1:03 se ten kluk ptá "Kdo se mě dotýká". Koukněte se na celé video, je to opravdu zajímavé....


SUPERNATURAL - Lovci duchů

30. července 2012 v 19:55 | Hans
Rád bych vám představil můj oblíbený seriál s hororovou a záhadnou tématikou, zabývající se paranormálními jevy. Díly online jsem bohůžel nesehnal, ale dole máte odkaz na stažení dílu s českými titulky.


SUPERNATURAL (v Česku známý jako Lovci duchů) je americký seriál, který se vysílá od roku 2005 dodnes. Seriál má 7 dokončených a odvysílaných sérií a dočká se ještě 8. série. V Česku bylo odvysíláno na TV Prima a Prima Cool dohromady prvních pět sérií.

Hlavními hrdiny jsou bratři Sam Winchester (Jared Padalecki) a Dean Winchester (Jensen Ackles). Ti cestují po Americe a vyšetřují různé záhadné a paranormální jevy, přičemž loví a zabíjí přízraky, které za těmito jevy stojí - jako jsou například vlkodlaci, upíři, démoni, duchové a jiné bytosti.
Začátek 1. série popisuje události, které se staly před 22 lety - Mary Winchesterová, matka obou hrdinů, je zavražděna démonem při pokusu ochránit svého mladšího syna Sama. Dům vyhoří a otec John Winchester se pouští do pátrání po onom démonovi a loví i další přízraky. Oba dva bratři loví společně s otcem, dokud se Sam s otcem nepohádá a neodejde na vysokou školu. O několik let později Dean požádá Sama o pomoc při hledání zmizelého otce. Poté, co stejný démon jako kdysi zabije Samovu přítelkyni Jessicu, se oba dva bratři vydávají hledat ztraceného otce a při cestě loví všemožné přízraky.

V seriálu se objevují bytosti založené na skutečných legendách, např. Krvavá Mary, Wendigo, Striga atd.

Seriál je hororový, dramatický, ale i zábavný (především hlášky a popichování obou bratrů :) )
Seznam epizod naleznete ZDE a jednotlivé díly s titulkama je možno stáhnout ZDE

Pomstila se babička dědovi?

30. července 2012 v 15:09 | Kuba
Tento příběh navazuje na událost, kterou jsme zveřjenili dříve na Facebooku. Psali jsme tohle: "Odešla nám babička, je to týden... když jsem u ní doma, tak buď něco bouchá na zeď, nebo na dveře" Pokračování si přečtěte dole..
"Jak jsem se vás ptala, co to je, když po smrti babičky, bouchá něco na zeď a na dveře, jak ve dne i v noci, tak jsem zažila i jine věci... protože děda se zhroutil a odvezli ho do nemocnice, musela jsem být u nich a starat se o psa. Bouchaní bylo skoro každý den.. Myslela jsem, že si chce třeba se mnou povídat, tak jsem jí řekla vždy každý den, co jsem udělala a co se vyřídilo. Bouchání ale nepřestalo a já jí řekla ať jde za dědou do nemocnice protože s ním neměla lehký život, tak jsem řekla ať mu všechno vrátí co jí provedl... Já stála za oknem a dívala se ven. Byla otevřená jen ventilačka, jiné okno ne. Jak jsem stála, tak jsem citila, jak přes mě něco přelítlo. Pak jsem viděla, že to je duše prusvitně bílá... vylítla oknem ven... V tom okamžiku to se mnou zacloumalo a byla mi zima, takovy mrazivý pocit.... Nechala jsem na stole zmačkaný ubrousek a další den jsem byla na pc a ten ubrousek z ničeho nic se pohnul a jakoby někdo do nej cvrnkul a vylítl směrem na mě. Průvan nebyl, protože ten den bylo ošklivě a okna byla zavřená. Pak se mi zdál sen... Mluvila jsem s dědou co je v nemocnici, ptal se mě, co je s jeho psem a já mu v tom snu na otázky odpovídala. Protože máme všichni práci a máme taky psi, musela jsem ho dát do psího hotelu. Takhle jsem mu to i řekla v tom snu a on řekl dobře a pak se ptal ne cenu a na jak dlouho tam bude. Řekla jsem mu že zatim je tam na 10 dní a že tam muže být i dýl pokud bude třeba... Sen skončil. A ráno jsem se dozvěděla že děda umřel.... Byla to náhoda a má babička se pomstila? Nebo umřel přeci jen steskem a v nitru jí miloval? To už se nedozvíme, jen vím na babičce byl hodně zavislej, sám si nic neudělal, k babičce se nechoval hezky... A ten pes se měl ten den vyzvednout právě uplynulo těch 10 dní."


Tajemné chození po mém pokoji

30. července 2012 v 14:52 | Kuba
Doporučujeme tyto příběhy číst v noci. Další zajímavý příběh si můžete přečíst níže...
"Asi před 40 lety se v bytě nad námi oběsil muž. Dosud není známo, kdy, nebo proč, se oběsil, ale nikdy nás asi neopustí. S tímto příběhem vás tu teď seznámím. Jedné obyčejné noci se stalo něco zvláštního. Asi kolem 12. hodiny večer jsem se probudil neznaje proč. Moje sestra, co s ní mám spojený pokoj, si tu stejnou noc také vzbudila (dříve než já). Sedla si a rozhlížela se po našem pokoji a měla divné tušení, že tu s námi je někdo jiný a dokonce tu i chodí. Ale v zápětí zjistila (a byla si tím dokonce i ujištěna), že nikdo jiný tu není a nebylo nic vidět. Tak si zase lehla a snažila se usnout, bohužel se jí to nepovedlo. Já jsem se snažil také zabrat, ale stále nic a nic. Po těžké snaze se probudit až zítra, jsem uslyšel lehké krůčky, které chodily od jedné strany pokoje na druhou. Nejdříve jsem tomu nechtěl věřit, ale co jsem měl dělat v hluboké noci, když není vidět na krok a navíc tu někdo "neviditelný" chodí? Nezbývalo mi nic jiného, než ležet pod tlustou peřinou zachumlaný až po uši, snažit se neotvírat oči a nemohoucí (spíše neodvažující) si vystrčit ani kousek nohy, nebo ruky. Chození neznámého tvora se neozývalo, tak jsem se zklidnil. Ale mýlil sem se. Znovu bylo slyšet neznámé chození. Bylo to slyšel čím dál tím víc a čím dál tím blíže k mé posteli. Měl jsem srdce v krku a potil jsem se snad po celém těle. Cukal jsem sebou a svíral jsem mého plyšáka. Po čtyřech, pěti krůčkách bylo opět ticho. Takto se to neustále opakovalo a stále silněji. Dokonce se to i stupňovalo. Né že by nestačilo tajemné chození, dokonce přišlo i na bonus, jak já jsem to .. ..Něco se nademnou sehnulo. Cítil jsem studený chlad který mě praštil, jak jsem toto zjistil.... Celé tělo jsem měl pokryto potem, jen hlavu sem měl chladnou. Ještě asi po pěti takto stále opakovaných výpravách po našem pokoji, bylo konečně šest hodin ráno. Moje sestra se zvedla a měla namířeno do ložnice našich rodičů. Já jsem se také zvedl a potichoučku sem šeptal ať na mě chviličku počká, ať neodchází beze mě. Nakonec jsme to pověděli rodičům, ale ti si mysleli že jsme blázni. I když si myslím že moje mamka tomu celou dobu věřila..."


Hrající klavír

30. července 2012 v 12:20 | Kuba
Velice zajímavě se přišel rozloučit pradědeček dívky, která nám zaslala tento příběh.
"Stalo se to zrovna 13.prosince minulého roku a prarodiče nebyli doma. Máme docela velkej dům a v přízemí máme krásné křídlo (piano)... je hodně staré a já na něj hraji - chodim do klavíru. Jednou jsem šla ven a přišla až večer domu. Šla jsem se umýt a spát. Bylo asi 23:55 a ja uslyšela kroky do prízemí a přesně o půlnoci jsem uslyšela hrát piáno. Myslela jsem, že se mi to zdá, ale neudálo! Bála jsem se, protože nikdo z naší rodiny neumí hrát na piáno. A už určitě neumí hrát My Heart Will Go On (Titanik). Hrálo to pořád do kola asi 30 minut. Ráno jsem se dozvěděla, že mi v 0:30 hod umřel praděda.Nejspíš se přišel rozloučit.. Myslete si o mě co chcete, ale od té doby věřím na duchy..."


Chlapec napaden duchem

30. července 2012 v 10:50 | Kuba
Našel jsem tohle zajímavé video.. Co si o tom myslíte? Podle mě je to dost možné..


Šokující příběh - V tom domě straší!

30. července 2012 v 10:39 | Kuba
Dnes si můžete přečíst delší příběh, který je hned o začátku velice zajímavý! Mladá rodina se nastěhovala do domu, kde se začaly dít velice zvláštní věci. K dispozici jsou i fotky domu...
"Včera jsem na FB objevila vaší stránku a musím Vám povědět i můj příběh. Cca před 5ti lety jsme s "bývalým" manželem koupili starší domek v jedné malinké vesničce ve středočeském kraji. Měli jsme těsně před svatbou a já byla těhotná. Když jsme domek koupili, starostka této vesničky nám říkala, jak je ráda, že se tam stěhuje mladá rodina, že je fajn, že tam budou stálí obyvatelé, protože v tom domě po úmrtí původních obyvatel nikdo dlouho nebydlel a dům se cca po třech letech prodával. My ho kupovali od jednoho podnikatele z Prahy, který ho původně koupil na chalupu, ale jeho manželka tam odmítala jezdit a jejich manželství bylo kvůli domu v krizi. Když jsme se nastěhovali, manžel (tehdy ještě manžel) jezdíval do práce do Prahy, takže odjížděl z domu ve 2 hodiny ráno. V tu dobu se vždy začali ozývat divné zvuky-kroky v horním patře, různá bouchání, ... Myslela jsem si, že to dělají kuny, nebo myši, takže jsme to neřešili... Asi týden po nastěhování ležel nedaleko našeho domu v příkopě mrtvý muž - popeláři ho ráno objevili a prý tam usnul, když šel z hospody a umřel tam.. Jestli to tak je jsme se nedozvěděli. Postupem času zvuky v domě nabíraly na intenzitě.

Vzkazník - Vaše otázky, naše odpovědi

29. července 2012 v 17:22 | Kuba
Novinka našich stránek je tu! Máte nějaký problém, který nevíte jak vyřešit? Zajímají vás nějaké odpovědi, na které jste na internetu nenašli odpověďi? Ptejte se nás!

PTEJ SE ZDE